Boccignone, Manuela

„Když se Řehoř Samsa jednou ráno probudil z nepokojných snů, shledal, že se v posteli proměnil v jakýsi nestvůrný hmyz. Ležel na hřbetě tvrdém jako pancíř, a když trochu nadzvedl hlavu, uviděl své vyklenuté, hnědé břicho rozdělené obloukovitými výztuhami, na jehož vrcholu se sotva ještě držela přikrývka a tak tak že úplně nesklouzla dolů. Jeho četné, vzhledem k ostatnímu objemu žalostně tenké nohy, se mu bezmocně komíhaly před očima.“

Doktore, nech mě umřít... Zlatá ulička během válečné zimy 1916/17: Kafka se na několik měsíců stahuje do ticha domku č. 22.

„Franz Kafka byl Praha a Praha byla Franz Kafka“, napsal kdysi Johannes Urzidil. A skutečně, kdo se vydá po stopách života Franze Kafky, toho cesta zavede přímo do srdce starého císařského města nad Vltavou.

Kdo ještě neokusil báječnou kulajdu, dršťkovou či škubánky a lívance a vdolky zná spíš z doslechu, tak pro toho je tahle kulinární jízda do vnitrozemí Čech přesně ta správná věc.

Zlatá ulička v Praze. V jejích roztomilých, pestrých domečcích žili dříve hlavně prostí a chudí lidé. Před mnoha staletími je obývali střelci, kteří střežili hradní brány.

Již mnoho století patří Praha k nejvýznamnějším městům evropské židovské kultury. Italská verze publikace.