Přátelství nad zlato? Jistě, ale mít obojí teprve není k zahození... Zločinec prchající s kradeným zlatem před bývalým kumpánem, vyhořelý důstojník hledající nový životní směr a devadesátiletá stařenka odmítající vyměnit svůj domek za starobinec.
Waltari psal svoje dílko s laskavým pochopením pro pravidla žánru, pro duši své hrdinky i pro životní touhy, které jsou stejné dnes jako před sedmdesáti lety, kdy tato skromná, a přece půvabná novela poprvé vyšla.
Waltariho v pořadí třetí detektivní próza je dokladem toho, že literární postavy, jsou-li dobře napsány, s časem nestárnou a že mají svým čtenářům co říci i po mnoha letech.