Serverovna, jazyk, šum i ticho: debut Jana Trtílka skládá poezii z fragmentů komunikace, kde slova ztrácejí jistotu a význam se rozplývá. Hravý i zneklidňující celek ukazuje, co se děje s řečí ve světě zahlceném signály – a jak snadno v něm mizí i náš vlastní hlas.
Svou prvotinou Malířovy dcery upoutala britská spisovatelka Emily Howesová pozornost kritiky a získala za ni literární ocenění. V příběhu dcer anglického malíře Thomase Gainsborougha zobrazila nadčasová témata sourozenecké lásky, ženské obětavosti a odvahy.
Bolest zřídkakdy zabíjí, o to víc však dokáže život ovládat. Renomovaný fyzioterapeut ve své nejnovější knize ukazuje, že ji lze dostat pod kontrolu nejen léky, ale i vlastním myšlením a mentálním nastavením.
Do Kamerunu bychom se letadlem dostali za necelý den. Bozajérům, tedy emigrantům z Kamerunu, může cesta v opačném směru zabrat několik krušných let. Třetí možností, jak vzdálenost zdolat, je vzít do ruky první knihu Maxe Lobeho přeloženou do češtiny, a tropickou zemi poznáme možná i lépe než při turistickém zájezdu.
Žijeme v době, kdy je minuta čekání věčností a algoritmus ví lépe než my, kam chceme jít. Christine Rosenová ve své analýze digitálního věku ukazuje, jak nás chytrá zařízení mění v pasivní diváky vlastních životů. Abychom zůstali svéráznými lidskými bytostmi, musíme do svých dnů vědomě vrátit napětí, nudu a interakci tváří v tvář – tedy vše, co se technologičtí giganti snaží v zájmu našeho pohodlí eliminovat.
Skvěle připravená monografie představuje významného, avšak trochu pozapomenutého tvůrce animovaných filmů. Doplněna je také stostránkovým rozhovorem s loni devadesátiletým režisérem a výtvarníkem.
Těžko si lze představit vyšší kompliment, který může dostat portugalský autor ve své zemi, než když o něm držitel Nobelovy ceny José Saramago řekne, že píše tak dobře, že by mu nejraději dal facku.
Oslava náhody, nečekaných nálezů a spontánních nápadů ve sbírce s promyšlenou kompozicí originálních básní a obrazového umění. Kniha oděná jako školní sešit z minulého století: ukázky krasopisu na předsádce a uvnitř modrý piják se stejnojmennou básní.
Jedna, co lítala metr nad zemí. Ta v parku. Ta v Bavorsku. Povídkovou sbírkou Magdalény Platzové defilují převážně bezejmenné hrdinky, které mohou, ale rozhodně nemusejí být autorčiným alter egem.
Přední jihočeský detektivkář si opět odskočil od Tomáše Volfa, rodnému kraji ale zůstává věrný. Román se nese v příjemně poklidném duchu, zajímavě přitom pracuje s proházenou chronologií jednotlivých kapitol.
Překladatelé Jiří Pešek a Vít Groesl přichystali literární tapas z osmi pečlivě vybraných katalánských povídek.
Mír nebo válka je nekompromisní obžaloba ruského státu i vnitřního světa ruského člověka. Na poměrně malé ploše dokáže postihnout stěžejní momenty ve vývoji ruské mentality, schizofrenní vztah k Západu i selhání inteligence. Je to strhující text plný pronikavých postřehů, který zůstává přístupný i čtenáři bez hlubší znalosti historie Ruska.
Gaël Faye se narodil v Burundi francouzskému otci a rwandské matce, Afriku však kvůli občanské válce ve třinácti letech opustil a vyrůstal ve Francii. V autobiografické knize Zemička, kterou vydal v roce 2016, se ohlíží právě za touto dobou konce svého dětství.
Klasickou pověst o krysařovi z Hameln český výtvarník okořenil zasazením do postapokalyptického sci-fi prostředí a prvky ze superhrdinských komiksů. Docela to funguje, byť výtvarná stránka výrazně předčí tu scenáristickou.
Co mají společného shoegaze a Zdeněk Kalista? Nová kniha Miloše Hrocha naznačuje, že víc, než by se zdálo. V portrétu české hudební scény devadesátých let se zvukové experimenty potkávají s barokní spiritualitou i porevoluční euforií.
Máme právo vyprávět příběhy druhých? A dokážeme vůbec pravdivě odvyprávět ten vlastní? Kompozičně promyšlený a psychologicky laděný román islandské autorky se dotýká i problematiky pravdy v umění.
Kluk den co den zírá na osamělého vlka v zoologické zahradě. Vlk zase nehybně zírá na něj a snaží se přijít na to, proč mu ten malý člověk nedá pokoj. Filozoficko-poetický příběh o důvěře, toleranci a svobodě hraje všemi barvami, i když na povrchu (zdánlivě) převládá pochmurná šeď.
Americký historik maďarského původu se tentokrát tematicky obrátil k významné části moderních dějin vlasti svých rodičů. Jeho schopnost vidět kontext a identifikovat podstatné momenty může obohatit i české čtenáře.
Čekat, že to všechno nějak dopadne, nebo se vydat do boje? A není lepší nechat to všechno na zítra?