Recenze v médiích

Detektivce norsko-švédsko-francouzské dvojice vlastně není moc co vytknout, vše v ní funguje. Přesto působí jako vykalkulovaný produkt.

Camilla Barnesová svým přátelům a slavnému strýci Julianovi často přehrávala útržky někdy až absurdních rozhovorů svých stárnoucích rodičů. Nabádali ji, aby to vše sepsala do románové podoby, a tak vznikla její prvotina A jestli se nezabili…

Všechny, kdo si o sobě myslí, že Prahu znají a už je v ní nic nepřekvapí, autor spolehlivě vyvede z omylu.

Přes padesát let starý komiksový román je šokujícím svědectvím o tom, jak v japonské armádě za druhé světové války panovala středověká mentalita. Zajímavý je také kontrast karikaturních postav s temným příběhem.

Atraktivní, leč příliš divokou a obhroublou královnu pařížského podsvětí jako jediný dokáže zkrotit záhadný povaleč a podvodník Fec, a to jen svým znuděným pohledem. Jejich bouřlivý milostný příběh žene čtenáře z kouta do kouta od popisů horoucí vášně k naprosto chladným, střízlivým stavům bez emocí.

Prdíme. Zuříme. Jíme. Vzpomínáme – všichni lidé zažívají obdobné příjemné i nepříjemné okamžiky, které prostě patří k našim životům a které nás formují. V obrazovém slovníku se u jednotlivých vykreslených situací můžeme pobavit, rozněžnit anebo chytit za nos.

Příběh převaděče a kurýra tajných služeb, nad nímž komunistická justice dvakrát vynesla rozsudek smrti, si pozornost bezesporu zaslouží, i když právě ta převaděčská a kurýrní činnost v románu přijde trochu zkrátka.

V prvním dílu své nové série skloubil americký spisovatel Robert J. Bennett epickou fantasy s detektivkou ve stylu Nero Wolfa. Nyní přichází s pokračováním, které je laděné spíše do moderního thrilleru.

I když švédský novinář v oceňovaném románu o svém dětství vtipně glosuje tatínky, kteří mu prošli životem, mezi řádky si nelze nevšimnout nesnadného údělu jeho maminky.

Nikoliv nadarmo se v islámské mystice adept cesty nazývá muríd – doslova „ten, který něco chce“. A nechce toho málo. Touží po tom nejzazším a zároveň nejbližším, vždyť putování za Bohem se často ztotožňuje s cestou do vlastního nitra. „Ten kdo najde sebe sama, ten najde i svého Pána,“ praví slavná súfijská moudrost. Nástrah je ale mnoho.

Ve čtenářsky úspěšné komiksové autofikci předkládá oceňovaná belgická autorka vlastní příběh o boji s vaginismem, o bolestivé cestě za uzdravením těla a hlavně duše.

Předmět aktuálního sborníku ze sympozia k problematice 19. století byl stanoven už před třemi lety. Téma „americké zkušenosti“ ale mezitím pro Evropany nečekaně nabylo na naléhavosti.

Meditativní román o životě v „totálně odepsaném městě“, o muži v paralýze, o přítomnosti, do níž se vpíjí minulost i budoucnost a rozmlžuje ostré kontury všeho – příběhu, vztahů, katarze. A o dětech.

Obrazově výrazná kniha zpracovává téma identity vietnamsko-české dívky, která nikam zcela nezapadá. Zatímco vizuální stránka vyniká nápaditostí a citlivou prací se symboly, vyprávění naráží na schematičnost a nejasně vymezeného cílového čtenáře.

Co vznikne, když se Nezvalova Manon srazí s popovým hitem a svatý Václav dostane tělo Ramba? Básník Ondřej Macl se jako kurátor vydává na cestu do národního podvědomí, aby z odrhovaček od táboráků, popových hitů a klasických děl skládal literární koláže.

Co se stane, když se klasický anglický duchařský příběh zasadí do neúprosné jihoamerické pustiny? Agronom Florián přijíždí na osamělou usedlost studovat škůdce, ale brzy se sám ocitá v pasti nehostinné přírody i vlastních pochybností. Oceňovaný román je moderní variací na Jamesovo Utažení šroubu, v níž tísnivou atmosféru panských sídel střídá bičující déšť a nekonečný obzor Patagonie.

Nový český překlad poezie básníků lianozovské školy dává možnost nahlédnout do prožívání bytí na okraji sovětské společnosti. Dělá to vtipně, hravě i existenciálně vypjatě.

Příběh českého podnikání jako boj s předsudky i opatrné našlapování mezi nacionalistickými tábory

Láska je láska a je jedno, jestli chodí holky s holkama nebo kluci s klukama. Abychom mohli skutečně milovat druhé, musíme ale nejprve najít cestu sami k sobě, říká úspěšný komiks japonské autorky.

Intimní a provokativní text první tělesně postižené laureátky Akutagawovy ceny otevírá v japonské společnosti stále tabuizované téma sexuality lidí s hendikepem, jejich právo na touhu, tělesnost i vlastní hlas.

Pokud chce vaše dítě vědět, proč Francii a Belgii zbrázdily kilometry zákopů kvůli výstřelům vypáleným v Sarajevu, je tato kniha právě pro něj.

Jak si lidstvo počíná ve snaze uchopit prchavou přítomnost a vtisknout jí smysl, zkoumá Daniel Hanšpach ve své útlé básnické sbírce Odlitek dnešního dne. Poezie se zde odehrává v prostoru vrstvených obrazů a významových „kotrmelců“, které čtenáře nutí setrvat v neustálém napětí.

Čeští čtenáři se po šestapadesáti letech od vydání konečně dočkali pokračování nejslavnější knihy proslulé americké spisovatelky. Kvality prvního dílu román nedosahuje – a možná zajímavější by bylo pátrání, proč tu ten román nevyšel mnohem dřív.

Od osobních svědectví k analytickému a angažovanému hledání východisek. V době, kdy konflikt v Gaze probíhá paralelně s rostoucím napětím napříč Blízkým východem, funguje sborník věnovaný Palestině nejen jako zdroj informací, ale i jako výzva k přehodnocení vlastního postoje.

Zlodějský milenecký pár, šmírující soused s útočnou puškou ve skříni, dealeři marihuany, nájemný zabiják a trojice gangsterů. Ti všichni se potkají v jednom neútulném činžáku a je z toho groteskně nadsazený krvák.

Podle kanadsko-britského bohemisty se dějiny často rozhodovaly v ložnicích či skrze erotické podvratnictví. Praha je pro něj místem, kde se surrealismus potkává s atmosférou gulagu a kde je krása spíše vražedná než pravdivá.

Žena je od nepaměti spojována s hříchem a pokušením. Čarodějnice si obvykle představujeme jako zlé ženské postavy, zatímco mužské protějšky vnímáme spíš jako moudré kouzelníky, jakým byl třeba bájný Merlin. Solà nás však vyzývá, abychom se na postavy čarodějnic podívali jinýma očima a vyslechli jejich příběh.

Příběh o běžné pražské rodině, jež si uvědomí, že dítě nemusí ve škole trpět. A také o tom, jak je prima mít dědu, který ze sebe stejně jako vnučka nenechal vytlouct zájem o poznávání světa.

Karel Hynie je známý především jako autor knižní předlohy seriálu Volha. V novém románu se vrací na počátek sedmdesátých let, do dob, kdy se neúspěšný student Vašek na rok stává průvodčím pražského dopravního podniku. Vtipné příhody z jeho služby poskytují čtenáři pohled na postupně normalizovanou společnost skrze nepříliš typické prostředí.

(...) Na Spiklencích je pozoruhodné především to, s jakou přesností dokážou rozpoznat povahu nastupující komunistické diktatury. Bruegel ukazuje její vnější projevy — vykonstruovaná obvinění, vynucená doznání, režírované procesy — i hlubší logiku. Nejde o jednotlivé zločiny, nýbrž o rozklad samotné představy práva. Hlavní hrdina Jan Horák to formuluje s mrazivou stručností: „Ale od zneuznání absolutního práva došli ti dnešní ke zneuznání také svého vlastního, podmíněného práva. Teď neplatí absolutní ani relativní právo, teď neplatí vůbec žádné právo.“ (...)

Už v roce 1949 dokázal rakouský rodák popsat, kam se československá společnost ubírá.

Teo sedí a myslí. Myslí na dinosaury, palačinky a na to, kde vznikají myšlenky a jestli je jeho maminka umí číst. Jednoduchá kniha o prvních filozofických úvahách nabízí odpovědi už těm nejmenším hloubavým čtenářům.

To, co se může zpočátku jevit jako kontroverzní zpověď homosexuálního vypravěče, se postupně proměňuje v mnohovrstevnatou sociologickou reflexi každodenní existence. Próza je oceňovaná pro svou výraznou autenticitu a bezprostřednost: přímo, bez příkras a s pozoruhodnou upřímností rekonstruuje realitu zobrazovaného světa.

Řadu informací autoři pochopitelně nemohli uvést napřímo, i tak je ale zřejmé, že Česko pomohlo a pomáhá napadené Ukrajině v míře, za kterou se rozhodně nemusí stydět.

Básnická prvotina Darii Gordové přináší existenciálně laděnou poezii, která propojuje tělesnost, intimní výpověď a metafyzické přesahy. Jazykově vyzrálá sbírka pracuje s motivy osamění, paměti i identity a ukazuje, jak se osobní zkušenost může proměnit v soudržný a výrazný básnický celek.

Jak zní ticho pouště Gobi nebo úzkost ostrovů mizejících v oceánu? Spisovatel Terrazas mapuje nejodlehlejší kouty planety, kde hudba není pouhou zábavou, ale životně důležitým nástrojem. Od australských „písní cest“, které nahrazují GPS, až po tibetský exilový odboj, od mongolských pastevců po virtuální světy Tuvalu autor ukazuje, že zvuk dokáže uchovat identitu tam, kde selhává politika i paměť.

Lékařský thriller z Ukrajiny vyniká pečlivou charakteristikou nejednoznačné hlavní postavy – patologa kyjevské nemocnice, který se zaplete do obchodu s částmi lidských těl.

Když nám zemře matka, jako by skončilo naše dětství. Přesto, právě proto ji musíme na její nekonečnou pouť pustit.

Soubor téměř pěti desítek recenzí, portrétů a glos kulturního publicisty vypovídá nejen o předmětných dílech, ale jako celek především o samotném autorovi.

Na úspěšný komiks Bludy v hlavě, který hravě a s vtipem tematizoval strachy a nejistoty přecitlivělého komiksového kreslíře, navazuje katalánský autor volným pokračováním. Poučné dialogy o osobním rozvoji tu bohužel převažují nad humorem.

V době komunistické diktatury sice psychiatrie neztratila svou pozici lékařského oboru, zároveň však nabízela nové možnosti represe – vždyť kdo odmítá cestu k beztřídní společnosti, nemůže přece být normální…

Sarkastický román o krizi středního věku, zkostnatělosti akademického prostředí a přebujelé politické korektnosti. Dánský autor s nadhledem i jízlivostí ukazuje, kam až může vést snaha uniknout vlastnímu i společenskému stereotypu.

Desetiletá Tonja má za nejlepšího kamaráda sedmdesátiletého Gunnvalda, jehož minulost začne nebezpečně ohrožovat poklidné dny v údolí Glimmerdal. Oceňovaná norská autorka opakovaně dokazuje, že i zdánlivě jednoduché příběhy o přátelství mají dětem stále co nabídnout.

Největší ostrov světa je zároveň extrémní laboratoří lidské adaptability. Nová kniha jednoho z nejuznávanějších českých novinářů sleduje tisícileté dějiny Grónska – od prvních pěších migrantů přes Vikingy až po současné obyvatele – a ukazuje, že v nehostinných podmínkách přežívají nikoli technicky nejvyspělejší ani ti nejsilnější, ale spíše ti nejpřizpůsobivější.

Selské lesy chtějí básnicky uchopit vztah člověka a krajiny v době ekologické krize. Sbírka nabízí cit pro detail i silné obrazy, zároveň ale naráží na tezovitost a stylistickou rozvolněnost. Kde se její poetice daří – a kde se rozpadá?

Debutový román Jely Abasové, který předminulou sobotu získal Literu za fantastiku, je opojně zábavným i emočně drásavým zážitkem, který uhrane barvitými postavami, ještě barvitějším dějem a sebevědomým stylem.

V nakladatelství Paseka vyšel jako dvacátý svazek souborného díla Vladimira Nabokova jeho román z berlínského období Pozvání na popravu. Vysoce básnický text, plný nástrah a falešných stop, vypráví příběh posledních pár dní Cincinnata C., odsouzeného za svoji neproniknutelnost a nepřizpůsobivost.

Hluboké, dobrodružné, fascinující a nezřídka dojemné nahlédnutí do základní stavební jednotky těla každého živého organismu. Kromě četných historických exkurzů, objasnění fungování buněk a seznámení s aktuálními objevy autor předjímá, jakým způsobem úplnější poznání buňky ovlivní medicínu i budoucnost člověka.

Muže existovat idealistický fašista? A musí být v uměleckém díle zápornou postavou? Rozsáhlý komiks švédského tvůrce má možná nejneobvyklejšího hlavního hrdinu v dějinách komiksu.

Peruánský valčík je nejskvělejší peruánský přínos světu. Kdo by to byl řekl, že se zrodil na těch nejchudších limských dvorech zamořených krysami. Kvůli svým erotickým účinkům byl dlouho nepřijatelný pro církev. Pochází ze španělského fandanga a má tajemnou moc: dokáže bojovat s veškerými předsudky lidstva a spojit přinejmenším celý peruánský národ.

Pro kronikáře byl místem příchodu do panenské krajiny, pro obrozence hrází proti „germánské sani“, pro dnešní archeology centrem pradávné posvátné krajiny. Nový pohled na „nejčeštější“ horu odkrývá svět podobný Stonehenge – zemi mrtvých, kde se sluneční kult hory potkával s lunární náladovostí řeky. Byl Říp „českou pyramidou“, k níž se mrtví velmoži plavili na vyzdobených lodích?

Čtrnáctiletou Katku brzy čeká přestup na gymnázium. Dospívající dívka se rozhodne, že se od té chvíle všechno změní: zhubne, přestane si pořád jen číst a najde si kamarády. Cesta k „lepšímu“ já však nabere sebedestruktivní směr. Poslední román Petry Soukupové výstižně popisuje plíživé nebezpečí poruch příjmu potravy a nabízí poučné čtení pro teenagery i jejich rodiče.

Iva Jakimiv po dlouhých osmi letech publikuje básnickou skladbu Onde, která oslovila i porotu cen Magnesia Litera. V knížce objevujeme svět plný intimity lyrického subjektu v konfrontaci s jazykem, časem, přírodou – to vše dokresleno autorčinou technickou zručností. Nevěsta, stařec a pokušitel se v knize stávají průvodci po vlastních pochybách.

V českém prostředí zatím nemají takový zvuk, nicméně v tom anglosaském se sportovní romance jako svébytný žánr vyhraňují už několik let. Román americké spisovatelky je silný v důrazu na budování důvěry.

Serverovna, jazyk, šum i ticho: debut Jana Trtílka skládá poezii z fragmentů komunikace, kde slova ztrácejí jistotu a význam se rozplývá. Hravý i zneklidňující celek ukazuje, co se děje s řečí ve světě zahlceném signály – a jak snadno v něm mizí i náš vlastní hlas.