Sto předmětů, jež mění pohled na minulost i přítomnost. Annabelle Hirsch vypráví dějiny žen způsobem, který je zábavný i mrazivý zároveň. Kdo si přečte její knižní debut, už se na žiletku, kolo nebo počítač nebude nikdy dívat stejně…
Drobný, ale poutavý a vizuálně podmanivý komiks vychází ze spekulace o nečekaných účincích námelu v upečeném chlebu. Zvláště, když jej sní středověký mnich.
Mladý, ale výrazný hlas katalánské literatury se zamýšlí nejen nad podobností postupného zániku lidských těl a menšinových jazyků.
Šestice romských dětí objeví zakletý cirkusový stan a pokusí se ho vysvobodit ze spárů chamtivého černokněžníka. Naučí se při tom akrobatické kousky a objeví houževnatost, soudružnost a to největší kouzlo na světě – sílu lidského srdce.
Čtenář nevěří, chytá se za hlavu, je mu do pláče. Postava podobná Doře se v české literatuře ještě neobjevila a je jisté, že nikoho nenechá chladným. Spisovatelka Eva Danišová ji vydolovala ze svých vzpomínek a muselo to stát kus sebezapření. Ale je dobře, že její příběh zaznívá.
Tereza Kadečková oprášila motivy jedné ze svých starších povídek a nabídla barvitý ponor do marasmu života v Londýně na sklonku 19. století. Se vzducholoděmi, automatony a Jackem Rozparovačem.
Vítězný titul loňské Bookerovy ceny má své mouchy, ale vykresluje přesvědčivý portrét moderního muže, který potlačuje svoji přirozenost.
Velmi stručný přehled zajímavostí z meteorologie přináší odpověď na nejednu otázku, která nás napadne při sledování předpovědi počasí nebo i jen pohledu na oblohu. Nic navíc ale čtenáře nečeká, občas se spíše vkrádá pocit, jako by něco chybělo.
Začátek fantasy série pro starší děti se rozebíhá trochu pomaleji, ale vrcholí působivě. Nikoliv poprvé využívá motiv lidí s magickými schopnostmi, které ovšem ostatní pronásledují. A možná si chystá prostor pro homosexuální milostný trojúhelník.
Memoáry ženy z nejvyšších pater stalinské bezpečnostní elity nabízejí fascinující i znepokojivý pohled do světa luxusu uprostřed teroru. Pozoruhodná absence reflexe společenských událostí i reflexe vlastní role v nich činí z čtení této knihy místy až nesnesitelný zážitek.
Hravé komiksové seznámení s anatomií i fungováním mozku osloví spíše starší děti a jejich rodiče, kteří už o tomto orgánu něco vědí. Ti menší se patrně, stejně jako hlavní hrdina, ztratí v záplavě termínů i vizuálních žertů, na jejichž vysvětlování nezbývá prostor.
Detektivce norsko-švédsko-francouzské dvojice vlastně není moc co vytknout, vše v ní funguje. Přesto působí jako vykalkulovaný produkt.
Camilla Barnesová svým přátelům a slavnému strýci Julianovi často přehrávala útržky někdy až absurdních rozhovorů svých stárnoucích rodičů. Nabádali ji, aby to vše sepsala do románové podoby, a tak vznikla její prvotina A jestli se nezabili…
Všechny, kdo si o sobě myslí, že Prahu znají a už je v ní nic nepřekvapí, autor spolehlivě vyvede z omylu.
Přes padesát let starý komiksový román je šokujícím svědectvím o tom, jak v japonské armádě za druhé světové války panovala středověká mentalita. Zajímavý je také kontrast karikaturních postav s temným příběhem.
Atraktivní, leč příliš divokou a obhroublou královnu pařížského podsvětí jako jediný dokáže zkrotit záhadný povaleč a podvodník Fec, a to jen svým znuděným pohledem. Jejich bouřlivý milostný příběh žene čtenáře z kouta do kouta od popisů horoucí vášně k naprosto chladným, střízlivým stavům bez emocí.
Prdíme. Zuříme. Jíme. Vzpomínáme – všichni lidé zažívají obdobné příjemné i nepříjemné okamžiky, které prostě patří k našim životům a které nás formují. V obrazovém slovníku se u jednotlivých vykreslených situací můžeme pobavit, rozněžnit anebo chytit za nos.
Příběh převaděče a kurýra tajných služeb, nad nímž komunistická justice dvakrát vynesla rozsudek smrti, si pozornost bezesporu zaslouží, i když právě ta převaděčská a kurýrní činnost v románu přijde trochu zkrátka.
V prvním dílu své nové série skloubil americký spisovatel Robert J. Bennett epickou fantasy s detektivkou ve stylu Nero Wolfa. Nyní přichází s pokračováním, které je laděné spíše do moderního thrilleru.