8. květen - výročí osvobození

Vzpomínky židovských vojáků a odbojářů z druhé světové války.

Ve své knize vzpomíná Ladislav Melíšek na svou dramatickou cestu do zahraničního odboje, která vedla přes Slovensko, Maďarsko do Jugoslávie, odkud pak pokračoval do Palestiny, ...

Deníkové záznamy, ve kterých autor (tou dobou čtrnáctiletý) výstižně zaznamenal události Pražského povstání v květnu 1945. Své postřehy doplnil citacemi z archivu svého otce, jednoho z velitelů Pražského povstání, a dalšími dokumenty.

Koncem léta 1944 už nikdo nepochyboval o tom, že válka v Evropě spěje ke svému konci a Německo bude poraženo. Přesto od září 1944 do února 1945 probíhaly jedny z nejkrvavějších bojů 2. světové války – boje v Hürtgenském lese.

V předkládané knize autor pro čtenáře soustředil popis válečných operací Druhé světové války výhradně v Atlantiku včetně okrajových moří, jako je Baltik, Severní moře, Středozemní moře a v malé ukázce se objevilo také Černé moře.

Publikace obsahuje osobní vyprávění můžů a žen, kteří na vlastním hřbetě zakusili jho nevolníka.

Vzpomínky příslušníka československé obrněné brigády, tehdy sedmnáctiletého studenta Jiřího Pavla z Říkova u České Skalice.

Pro první svazek ediční řady Acta Theresiania byly vybrány Denní rozkazy Rady starších a Sdělení židovské samosprávy, které jsou jedním z nejdůležitějších pramenů pro poznání historie terezínského ghetta.

Autentické svědectví někdejšího člena židovského sonderkommanda v Osvětimi – jednoho z mála těch, kteří osvětimské peklo přežili, a jediného, kdo podal ucelenou pravdivou výpověď o smrticí mašinérii, které musel sloužit.

Pravděpodobně nenalezneme v novodobých českých vojenských dějinách frekventovanější téma než problematiku branné pohotovosti státu na podzim 1938 a kapitulaci československé politické reprezentace.

Dokumetace, identifikace a restituce kulturních statků obětí II. světové války.

Příspěvky z "kulatých stolů" na téma dokumentce,identifikace a restituce kulturních statků obětí II. světové války.

Ve třetím a posledním svazku svých Pamětí zachytil profesor František Weyr (1879-1951) život v Praze za druhé světové války, popsal své působení v Brně na obnovené Právnické fakultě v letech 1945-1948, vylíčil průběh únorového převratu.