Ve svém nejnovějším díle se autor vrací k motivu pouti: tentokrát se vydává na cestu po Transsibiřské magistrále. Putování hrdinů knihy se odvíjí ve znamení symbolu Alef, který pro autora v duchu magické tradice představuje bod, v němž se vše sbíhá.
Tento sborník je výběrem toho nejlepšího, co za tu dobu autor napsal. Každá z povídek je sklíčkem pestré mozaiky - jedna vás zamrazí, druhá překvapí a třetí zanechá prchavou lítost. Některé jsou poetické, další napínavé či dobrodružné.
Autor úspěšné knihy Příšerné příběhy strýce Montaguea přichází s další sbírkou strašidelných historek pro mladé i starší čtenáře. Tentokrát je vypravěčem mladý námořník, který se uprostřed bouřlivé noci objeví v málo navštěvované krčmě.
Legendární americký písničkář vzpomíná na počátky své kariéry, kdy v roce 1961 přišel do New Yorku. Bravurním, vtipným a osobitým stylem vzpomíná na Manhattan a magickou čtvrť umělců Greenwich Village, na New Orleans, Woodstock nebo Minnesotu.
Hlavní hrdina románu je obyčejný devětatřicetiletý Pražák. Jediné, co jej odlišuje od masy okolních bezejmenných, je, že hned v úvodu nedopatřením zabije jiného bezvýznamného občana.
Prvotina Marie Benetkové je zároveň milostným příběhem i kronikou undergroundu. Ona je zběhlá pekařka a on zahradní architekt a muzikant. Olgu i Vilíka spojuje láska k přírodě, touha po svobodě a oba to jsou povahou solitéři.
Román patří k nejslavnějším viktoriánským románům a na čtenářské oblibě neztratil dodnes. Ve své době vzbudil obrovský rozruch a náležitě bouřlivou odezvu, zvláště díky autorově vášnivé obžalobě puritánské viktoriánské morálky.
Nová, ryze autorská verze pověsti o Libuši si z klasických předloh vybírá motivy, jež slouží moderně vyprávěnému příběhu. Urban látku neironizuje, přesto ji zbavuje vlasteneckého patosu a modeluje z ní portrét silné, cílevědomé ženy.
Historie jedné rodiny, jednoho města a jedné továrny z doby konce Rakouska-Uherska a ve slavném dvacetiletí Československé republiky tak, jak ji ve svých zápiscích zachytil libeňský rodák ing. Bertold Neuman a do románové podoby převedl Miloš Urban.
Román Hypofýza v exilu je zajímavý jak obsahem, tak formou. Ve vyprávění hlavní hrdinky Mii se prolínají tři vzájemně provázaná témata – šokující prožitek války v Jugoslávii, uprchlická zkušenost a komplikované snahy o početí dítěte.
Svazek třetí. V ulicích New Yorku propukají oslavy Dne divokých karet – výroční akce připadající na 15. září, při níž se vzpomíná na mrtvé a vzdává čest živým.
Svazek druhý. Mimozemská nákaza udeřila krátce po skončení druhé světové války. Devadesát procent nakažených zemřelo. U některých přeživších se však vyvinuly mimořádné schopnosti, jiní skončili těžce postižení.
Sbírka deseti povídek z let 2002 až 2006, obsahující vedle klasické Smrtečky nebo Bělorusky i méně známé a novější drobné texty Miloše Urbana. Ilustrované vydání s ilustracemi Pavla Růta.
Anísa, mladá, poněkud naivní a značně se nudící, ovšem přímočará Američanka, je postava, kolem které se obtáčejí nitky příběhů dalších hrdinů mnohovrstevnatého „minirománu“.