V románu Děda nabízí Jan Novák další příběh spojený s vlastní rodinou; jak naznačuje lapidární
název, vyprávění se tentokrát točí kolem autorova dědečka, středočeského zemědělce, jehož semlely dějiny i zvůle komunistické moci.
Jackův děda je už starý a zmatený:
* když jde do obchodu, zapomene si přezout papuče
* jí jen konzervy, z kterých vytváří nepoživatelné míchanice
* často si nemůže vzpomenout, jak se Jack jmenuje
Po světovém bestselleru Katedrála moře se autor opět vrací do magických uliček středověké Barcelony. Strhující životní příběh malého Huga nám připomíná, že uchovat si důstojnost je těžké v každé době.
Miguel Bonnefoy nevypráví jen fiktivní ságu rodu Lonsonierů, ale také příběh vlastní rodiny, příběh Francouzů, kteří navzdory vzdálenosti v čase i prostoru svůj původní domov vlastně nikdy neopustili.
Detektivní román, který je ukázkou nové švédsko-finské literatury, je pozoruhodný formálně, tematicky i jazykově. Ne nadarmo je Torsten Pettersson označován za "severského Umberta Eca".
V roce 1924 se v poválečné euforii v taneční restauraci seznámí
servírka Irène a Georges, kulisák pařížských filmových studií.
Zamilují se, vezmou se, narodí se jim děti...
Lombarský historik a kronikář Pavel Jáhen (Paulus Diaconus, 720–799), působilv Itálii na královském dvoře Langobardů jako vychovatel a učitel. Jeho kronika Historia Langobardorum představuje základní pramen k dějinám severní Itálie v 8. století.
Dějiny opery zasvěceně rozebírají mnohá díla
největších skladatelů, od Monteverdiho a Händela přes
Mozarta a Verdiho až po Wagnera, Strausse, Pucciniho,
Berga či Brittena.
Tématem knihy jsou proměny
smyslového vnímání mezi 19. a 20. stoletím, resp. jejich reflexe v dobové literatuře, sociologii a filozofii. Autor v Dějinách
ticha staví do kontrastu naši současnost, především městských prostorů, přetížených hlukem.
Koncept se pod názvem základní nepodmíněný příjem (ZNP) stal jedním z velkých témat naší doby. V posledních letech o něm zapáleně diskutují odborníci i široká veřejnost napříč sociálním i politickým spektrem.
Deník pařížského měšťana, který si jeho autor psal v letech 1405–1449, představuje jeden z nejdůležitějších pramenů k dějinám města Paříže v první polovině 15. století.
Hororový příběh odehrávající se ve třech časových rovinách – v Hannině současnosti, v sedmdesátých letech 20. století a v v sedmdesátých letech 19. století –, jež se splétají v napínavý, dechberoucí příběh, od něhož se čtenář nedokáže odtrhnout.
Druhý díl fantasy pentalogie, která se proslavila nejen díky bravurnímu literárnímu ztvárnění, ale také díky filmovému zpracování prvního dílu.
Romány, zasazené do Moskvy let 90., popisují trvalé soupeření sil Dobra a Zla.
Hrdinou vypravěčsky hravého, jazykově vynalézavého Deštníku je psychiatr Zachary alias Zack Busner, postava, jež se objevuje i v autorových dřívějších povídkách.
Píše se rok 1974 a čtrnáctiletá Kate se už smířila s tím, že ve škole patří mezi vyvrhele a musí se obejít bez přátel. To se však rázem změní, když se naproti přes ulici přistěhuje Tully, „nejúžasnější holka na světě“.