Sarkasticky laděné příběhy psané formou povídkového komiksu vycházejí ze života současných třicátníků žijících v Bratislavě. Společně, i když každý sám, prožívají internetovou dospělost, ačkoliv neměli internetové dětství.
Labe je Elbe. Elbe je cesta. Víc než tisíc kilometrů dlouhá cesta. Cesta snů z Čech k moři, k oceánu. Elbe je řeka Čechů a Němců, Němců a Slovanů, Západu a Východu.
Soubor čtyřiadvaceti kratších próz podtitulem Povídky, horory a etudy pro jeden a dva hlasy. Autor v těchto textech exponuje zlomové situace jedince i společnosti, často v jejich paralelním prolínání a zrcadlení.
Kniha se řadí ke klasickým dílům erotické literatury. Podle
nejlepších pravidel tohoto žánru je
tento autobiografický román současně
i „románem o zaučování“.
Lidstvo jen se štěstím odvrátilo zničující útok mimozemské civilizace úlového typu. Ve snaze předejít nevyhnutelné odvetě se rozhodne pro odvážný protiúder....
Vracíme se na výcvikovou orbitální stanici, na které Mezinárodní flotila vychovává z nejnadanějších dětí budoucí velitele do války proti mimozemským agresorům.
Román Endymion v novém překladu Petra Kotrleho je úvodem dalšího velkolepého příběhu, jenž si svou propracovaností nezadá s autorovým nejslavnějším dílem.
Opět zavítáme do spletité budoucnosti, jež se zrodila z chaosu po zániku lidské Hegemonie, budoucnosti ovládané katolickou církví a umělými inteligencemi Technojádra.
Fejetony z každodenních situací, které občas zažije každý. Krátké, výstižné a vtipné. O českých restauracích, povinném zkoušení dárků o Vánocích, seznamování přes internet, o Pražácích, Brňácích i náplavách, o trapasech při lichocení ženám.
Lvov, květen 1939. V krutých mukách umírá malý chlapec. Zpráva o rituální vraždě spáchané Židy pobouří město, vypukne panika. Čí dítě bude další? Všichni spoléhají na komisaře Edwarda Popielského. Jenže komisař nechce vést vyšetřování.
Nikki je něco málo přes dvacet let, žije v Londýně, pracuje v baru a jako dcera indických přistěhovalců se většinu života snažila budovat vlastní identitu nezávislou na kulturních kořenech a víře své rodiny.
Euforie je fiktivním záznamem posledního roku života Sylvie
Plathové, končící dva měsíce před její smrtí. V první osobě vypráví o střetu intelektuálních potřeb s mateřskými povinnostmi, o lásce k dětem a životní potřebě psaní.
Již před řadou let začal autor v Praze organizovat
kulinární exkurze. Jedna z prvních otázek, na kterou se totiž turisté po příchodu do Česka většinou
ptali a ptají, je: Co je typické české jídlo? Jak se
ukázalo, odpověď vůbec není jednoduchá!
Autor si nebere servítky před nikým a před ničím, ať je to ministerský předseda, ženská otázka, cyklisti, imigranti nebo nepořádek na ulicích. Vědomě a trefně se vysmívá především politické korektnosti, která ovládla Anglii i celou spojenou Evropu.