Enderova hra

Armáda bojující proti vesmírným nestvůrám tak, že využívá dětskou herní strategii a tak na výcvik používá samozřejmě děti. Děti si musí během bitvy myslet, že jen hrají hru.
Autor knihu vydal v roce 1985 a je vidět, že si zjevně nedokázal představit co přijde v Evropě v roce 1991. V jeho futuristickém příběhu nadále funguje Varšavská smlouva, která se musela ve filmové adaptaci zamlčet. Scéna z knihy kde se Varšavská smlouva probírala mezi Valentínou a Enderovým bratrem a zapojení do politické diskuse vůbec nebyla ve filmu uvedena. Dá se to samozřejmě pochopit, a je vidět, že se při převádění na plátno nevydařené předpovědi snažili vyřadit.
Orson Scott CARD si u paralelních děl této řady nechával radit od fanoušků na různá vodítka k propojení časových os u dalších svazků aby si události různých příběhů vzájemně navazovaly. V tomhle mi přijde Enderova hra jako geniální síť příběhů ze stejné doby akorát z jiných míst. Takovýhle titul, si přímo říká o videohru.