Když v roce 1984 zemřel celosvětové proslulý prozaik Truman Capote, nezůstaly po něm tlusté, zaprášené svazky románů a ničím nezkalená pověst klasika amerického poválečného románu, ale především relativně rozsáhlá povídková tvorba a mnohé skandální zkazky, jež o jeho životě vcelku oprávněně kolovaly.

(...)Značka Truman Capote přesto po vydání tohoto textu neutrpěla. Ve zdejším prostředí se zdá být Letní plavba pozoruhodným činem -třeba už proto, že by si ji leckteří čeští prozaici měli přečíst, aby věděli, jakou kvalitu mají nikdy nevydané juvenilie jiných autorů, a mohli je tak porovnat s texty, které publikují "za plného vědomí".

(...) Navzdory uspěchanému závěru, jenž oproti klasicistním zvyklostem příliš brzo zopakuje tragický refrén - jako by tvůrce užuž toužil rukopis odložit ve prospěch budoucí osobnější zpovědi -, září z této rané práce apartně zhuštěný a umístěný dialog. Frázování vět, jež deset let před Kerouakovými jazzovými improvizacemi probodlo lehce vyčpělý styl papá Hemingwaye i s bájnými "ledovci", pak prozrazuje, že debutant má řádně našlápnuto,