Tři malé deníky na necelých sto stranách knihy, a přece nad nimi stojíme s uznáním. Nalézáme a čteme v nich slova, která nás biolog musí učit, abychom se my, malověrní patlalové v lyrice a epice byli schopni chytit za nos a říci: vždyť tohle je jasné, staré a přece nám je potřeba otevřít oči a ukázat staré přírodní rytmy roku.

Podtitul útlého svazku s názvem Prázdná země, který zní Listopadová část roku, by mohl ve čtenáři navodit dojem, že snad zbývá ještě dalších jedenáct pokračování.