HHhH [E-kniha]

Tahle kniha mi byla doporučena s tím, že je to knížka o atentátu na Heydricha. A ano, je i o atentátu. Připadá mi ale, že zdaleka není jen o něm: je o tvůrčím procesu člověka, který je z neznámých důvodů uchvácen Prahou, ačkoli je Francouz, má rád historii a zřejmě mu připadá, že toho o atentátu nebylo napsáno dost. Kniha ale navíc popisuje vlastně mozaiku Heydrichova života, což bylo pro mě osobně velice přínosné, a upozorňuje na důležité věci, které možná i Čechům trochu unikají - například to, že Heydrich nebyl jen protektorem, ale například také strůjcem konečného řešení atd. Podle mě je potřeba si tohle připomínat a jsem rád, že to někdo udělal i dneska, a jsem taky rád, že to napsal Francouz. Koneckonců, ta kniha se nejmenuje "Atentát" nebo tak nějak, ale "Himmlerův mozek se jmenuje Heydrich" - a ten název podle mě knihu plně vystihuje. Samozřejmě, autor se někdy neubrání jisté dávky patosu, ačkoli se tomu úporně brání. To ale nic nemění na tom, že je to strhující kniha a jsem za ní rád.

Nejsem žádný mílovník historie a té "čerstvé"už vůbec. Veškeré knihy o druhé světové mě víceméně minuly. Ovšem s přibývajícími lety přeci jenom člověk chce znát jisté kontexty takže došlo i na ně. Letos se mi dostali do rukou dvě knihy s touto tématikou, shodou okolností obě od francouzských autorů - Jonathan Littell: Laskavé bohyně a právě HhHH. Zatímco Laskavá bohyně mě zadupala do země, kniha L. Bineta mě bavila a s chutí jsem si ji přečetl. Žádné mentorování, žádné řazení nudných faktů, žádná nuda. Jsem rád, že mi právě tento úsek našich dějin převyprávěl tento autor - psáno lehkým, skoro až humorným stylem, čtivě a přitom se celou knihou prolíná obdiv a úcta k hlavním hrdinům. Vřele doporučuji...

Na úvod je dobré od této knihy nečekat hluboký vhled do problematiky a než se autor (a vypravěč v jedné osobě) ponoří do problematiky, musí vám vydržet nadšení z toho, že se nějaký Vám neznámý Francouz z ničeho nic, jen tak pro svou osobní radost, věnuje naší zemi, kterou obdivuje a má ji rád. Skvělá kniha a druhá polovina je lepší než první.

Nejsem literární kritik, ale literatuře snad trochu rozumím. Právě tím, jak je tahle kniha vystavěna, jak nahlížíme do autorovy „kuchyně“, jak do knihy promítá i vlastní osudy, zaujetí tématem, svoje životní peripetie, když zhodnotím to, že je to cizinec - Francouz - a dějiny protektorátu by mu mohly být „ukradené“, neboť Francie má svá ožehavá dějinná témata, je tahle kniha jedinečná. Je napínavá, čte se jedním dechem. A když musíte čtení přerušit, těšíte se, kdy zase vyšetříte kousíček času a budete se moct posadit do pohodlného křesílka, uvařit si kávičku nebo nalít něco ostřejšího a znovu se začíst se do osudů naší téměř nedávné minulosti, kdy se tříbily charaktery. Objevili jste nějakou faktografickou chybu? Ale to je běžné, dějiny přeci nejsou uzavřenou záležitostí, pořád se objevují nové artefakty a poznání se mění. Tedy jednoduše, protože nejsem tím literárním kritikem - mně se kniha líbila. Jen víc takových. :-)

Pokud máte zájem přečíst si úvahy autora o vlastním díle a touhu s ním uvažovat o samotném textu potenciální knihy zvolte tuto knihu. Bohužel je nutno říci, že by jistě šlo o knihu velmi dobrou, pokud by z knihy vynechal 60% svých úvah o tom jak co napsat a raději napsal skutečnou knihu HHhH. Měla by totiž spád a čtenáře by vtáhla do děje. Nestala by se pro něj nudnou a nemusel by se dovídat nesmysly jako že hokejista Dominik Hašek je Čech, když kniha je o něčem úplně jiném.