Kniha týdne
Kronika komunistického teroru 1948–1953
Další ze série autorových kronik začíná komunistickým převratem v únoru 1948 a končí v létě 1953 událostmi spojenými s takzvanou měnovou reformou, kdy ...
Doporučujeme vám
Hlušický čtverec
Michal Vrba
Hlušický čtverec je sbírkou pěti povídek odehrávajících se v průběhu dvou let.
Kronika komunistického teroru 1948–1953
Jiří Padevět
Další ze série autorových kronik začíná komunistickým převratem v únoru 1948 a končí v létě 1953 událostmi spojenými s takzvanou měnovou reformou, kdy komunisté okradli prakticky všechny obyvatele Československa.
Lotte Frumi
Michaela Krčmová
Monografie, kterou Michaela Krčmová napsala, představuje první souhrnné zpracování života a díla Lotte Frumi a obsahuje rozsáhlý obrazový doprovod zahrnující několik desítek dosud nepublikovaných děl a dokumentárních fotografií.
Dojmy z přírody a společnosti / Co život opomíjí
Josef Karel Šlejhar
Svými prvními dvěma povídkovými sbírkami z let 1894 a 1895 vstoupil J. K. Šlejhar pevně a rozhodně na půdu české literatury jako nepřehlédnutelný autor ostře pronikavého vidění temných stránek života.
Bytí naboso
Michaela Fukačová
Pestrá mozaika vzpomínek, úvah a reflexí violoncellistky Michaely Fukačové, která patří k absolutní špičce svého oboru.
Dějiny Bulharska
Jan Rychlík, ...
Dějiny Bulharska mají čtenářům ukázat vývoj této balkánské země tak, jak se skutečně odehrál, a prezentovat bohatost a rozmanitost bulharské minulosti.
Čtenáři doporučují
Je to dvacet let, co český knižní svět zasáhl román Dobrý proti severáku. Jednoduchý nápad, chytrá forma a silný čtenářský ohlas. Glattauer si jím vydobyl pověst autora, který umí psát o vztazích lehce, s nadhledem a bez zbytečné tíhy. Ve vlaku k tomuto obrazu přirozeně odkazuje, aniž by se ho snažil překonat nebo zásadně rozšířit.
Novela, kterou v češtině vydalo nakladatelství Host v překladu Viktorie Hanišové, stojí na zcela minimalistickém základu. Stárnoucí spisovatel v tvůrčí kriz Eduard Brünhoferi, cesta vlakem, nečekaná spolucestující – terapeutka Catrin Meyrová. Zpočátku se může zdát, že autor volí až příliš bezpečnou cestu. Dialogy jsou civilní, tempo klidné, situace zdánlivě obyčejná. Právě v této uměřenosti se ale ukazuje Glattauerova zkušenost.
Rozhovor se postupně mění v psychologickou hru. Catrin klade otázky, tlačí, systematicky rozkrývá Eduardovy postoje k lásce, nevěře, stárnutí i alkoholu. Eduard odpovídá, uhýbá, racionalizuje a čtenář sleduje nejen jejich čím dál tím ostřejší výměnu názorů, ale také jeho vnitřní monolog. Pointu příběhu lze odhadnout poměrně brzy, což ale nepůsobí rušivě. Glattauer se tentokrát nesnaží šokovat, spíš pečlivě vede čtenáře k cíli, který dává smysl.
Ve vlaku není kniha, která by chtěla otřásat nebo znejišťovat. Je to komorní text, založený na přesném dialogu, jemném humoru a schopnosti vystihnout drobné lidské slabosti. Nejde o autorův vrchol, ale o suverénní, vyzrálé dílo, které ví, čím chce být. Pokud by měla být tato novela jeho poslední, působila by jako klidná a důstojná tečka. Nenápadná, ale čtenářsky velmi příjemná.
O čem se píše v
Magazínu OKO
Nobelova cena za literaturu 2026 - Anne Carson
Knižní souboj sever proti severu: Jak obstojí české detektivky vedle těch severských?


