Olympijské hry ve Stockholmu v roce 1912 přinesly řadu historických prvenství – poprvé se v programu objevily moderní pětiboj a atletický desetiboj, poprvé se uskutečnily také umělecké soutěže.
Když po dvou nepříliš vydařených olympijských hrách v Paříži (1900) a St. Louis (1904) odřekli Italové kvůli zemětřesení v Neapoli roku 1906 pořadatelství Her IV. olympiády, ocitlo se olympijské hnutí na osudové křižovatce.
Pierre de Coubertin nebyl zdaleka prvním, kdo přišel s myšlenkou obnovy původních starověkých olympijských her, ale byl člověkem, kterému se tento nápad podařilo v roce 1896 v Athénách přeměnit ve skutečnost.
V roce 2020 uběhlo plných sto let od první účasti našich sportovců na olympijských hrách pod hlavičkou svobodného a suverénního státu, který byl vyhlášen po skončení první světové války a rozpadu Rakousko-Uherska 28. října 1918.
Kniha mapuje téměř den po dni celý průběh cesty našich sedmi sportovců a čtyř členů doprovodu do dějiště olympijských her Los Angeles a zpět od 9. července do 29. srpna 1932.
