V září 1793 ovládli Francii jakobíni a jejich téměř roční soupeření o moc s girondisty vyvolalo novou vlnu poprav. Pod gilotinou skončilo téměř dvacet tisíc lidí.
Zřejmě nejznámější román Gustava Meyrinka prosycený kouzlem staré Prahy a přitažlivou mystikou pražského židovského ghetta. Zde ovšem nenajdete onu klasickou pověst o hliněném muži, jehož čarovnou formulí oživoval rabi Löw.
Píše se rok 2575 a dvě znepřátelené korporace jsou ve válce kvůli planetě, která je stěží něčím víc než obřím kusem kamene pokrytým ledem. Obyvatele o útoku nikdo nevaroval, nikomu na nich nezáleží.
Drsňák Hank Chinaski líčí své dospívání v Los Angeles, poznamenané despotickým otcem, šikanou ve škole, bídou za hospodářské krize a narůstajícím pocitem odcizení, jemuž čelil vzdorem, násilím a únikem do světa literatury.
Bianca Bellová napsala brilantní novelu, která se podobá i nepodobá jejím předchozím knihám. Zůstává syrovost vidění, přesný a úsečný jazyk. Ale tentokrát se ocitáme v úplně jiném světě, hutnějším, hlubším, osudovějším.
V posledním díle románové trilogie nejúspěšnějšího současného islandského autora Jóna Kalmana Stefánssona, jejíž první dva díly tvoří tituly Ráj a peklo a Smutek andělů, se i nadále setkáváme s postavami rybářské obce přelomu století.
Třetí díl tetralogie Kde lišky dávají dobrou noc Chaima Cigana, za nímž se skrývá prozaik a dramatik Karol Sidon, je široce rozehraným příběhem, jehož hrdinové se pokoušejí pochopit důsledky experimentu, který byl na počátku pohybu v čase...
Tentokrát atlas Báru přenese na dvůr císaře Svaté říše římské, českého, uherského a chorvatského krále a rakouského arcivévody Rudolfa II. Habsburského. Za jeho vlády v Praze s příchodem věhlasných alchymistů a astrologů vzkvétaly věda i umění.
Jedna z nejúspěšnějších městských fantasy uplynulého desetiletí vás zavede do Londýna, ve kterém u policie slouží čarodějové a po ulicích se prohánějí zlovolní duchové či božstva na válečné stezce.