Myslíme pojmy, to jest slovy, avšak je rovněž možné myslet obrazy? Nikoli obrazným způsobem, metaforami a jinými prostředky nepřímého vyjadřování, nýbrž skutečně v obraze? Současná filosofie klade tuto otázku pouze nepřímo.
V předkládaném svazku se autorský tým zabývá důležitým obdobím českých i středoevropských dějin, vymezeným počátkem druhého stavovského povstání a třicetileté války v roce 1618 a končícím porážkou Turků před hradbami Vídně roku 1683.
Sbírka třiceti povídek z dob, kdy byl Charles Bukowski dle vlastních slov „nezaměstnatelný“ a „živil se páskami do psacích strojů“. Kniha u nás vychází poprvé a mnohé jistě potěší, že jde o autorovo bezkonkurenčně nejchlípnější dílo.
Ústředním tématem knihy Pavla Barši je vztah sociální reality k sociální paměti. Na příkladě paměti holocaustu mapuje proměny nazírání na genocidu Židů v Evropě, Izraeli i Americe.
Autor se zabývá Augustinovými snahami o syntézu křesťanství a antiky, jeho názory na vztah jednotlivce k církevní instituci, zdůrazňuje jeho chápání lidské svobody a nutnosti aktivity a mravní zodpovědnosti každého jedince.
Annick de Souzenelle kromě poutavého rozboru mnoha ženských i dalších biblických postav (Marie, Máří Magdalena, Marta, Lazar...) ukazuje, jak došlo k tomu, že Iša byla nahrazena Evou, vnější, biologickou ženou.
Uznávaný americký psychiatr v knize Dále nevyšlapanou cestou navazuje na témata diskutovaná ve své první knize: otázky víry, svobodné vůle, duchovního růstu, sexuálních vztahů a budování smysluplné komunity.
Dvacet let je v českých dějinách ideální doba k bilancování. Ve více než stovce krátkých textů sociolog Jan Keller ukazuje, jak nepříjemně dnešní poměry připomínají časy, které jsme si přáli jednou pro vždy překonat.
