V dramatických, čtivě a barvitě vykreslených osudech Borgiů, které autor hojně dokládá i citacemi z dobových pramenů, se zároveň zrcadlí složité poměry renesanční Itálie.
Blochova Feudální společnost představuje dnes již klasický pokus o postižení totálních dějin středověké společnosti. Na rozdíl od Králů divotvůrců zde autor předkládá syntetický výklad dějin západní Evropy od pozdní antiky po ranou renesanci.
Dílo líčí dějiny polského státu od jeho počátků v 8. století a vládu Piastovců až k roku 1113, do doby Boleslava III. Křivoústého. Poskytuje i řadu údajů k celému středoevropskému regionu, včetně vzájemných vztahů mezi českým a polských státem.
Svazek autorsky navazuje na předchozí díl. V první části líčí důsledky husitské revoluce. Druhá část se zabývá vznikem a prvním obdobím existence českého stavovského státu až do nástupu Habsburků.
Studie, již Demurger věnoval osudům posledního templářského velmistra Jacquese de Molay, který skončil na hranici a proklel přitom francouzské krále, je vůbec první biografií této komplikované osobnosti.
První díl Katalogu listin zahrnuje zpracování 1 005 jednotek této kritické edice veškerého bohemikálního diplomatického materiálu pro období od návratu Václava II. do Čech až do jeho české královské korunovace v roce 1297.
Druhý díl čtvrtého svazku osmnáctidílných Velkých dějin zemí Koruny české, který mapuje období 1310-1402. Je věnován především kulturním dějinám tohoto období.
Biskup ve Flintshire a ve Westminsteru sleduje panování všech britských králů od Bruta až po velšské krále vládnoucí v 11. století. Třetina jeho Historie je však věnována králi Artušovi a kouzelníku Merlinovi.
