Předložit přehledný a objektivní pohled na dějiny křesťanské církve v období od jejího počátku až do konce středověku představuje obtížný úkol. Autoři se pokusili vytvořit vyvážené, věcné a konfesně nezatížené podání církevních dějin.
Populárně–naučná kniha známého publicisty vychází z poznatků historiků, archeologů, antropologů, geografů a etnografů a za pomoci mnoha názorných příkladů ukazuje, jak už v prehistorických dobách putovali lidé mezi Amerikou, Evropou, Afrikou a Asií.
Historický román z období Peloponéské války se začíná odehrávat v roce 406 př. n. l. Sparťané pořádají nájezdy do Athén a ty se dostávají do krize, která ukončuje jejich vrcholné období.
V knize Zrození státu se čtenář dozví, co dnes badatelé soudí o vzniku a stabilizaci nejstarší státnosti v prvotních civilizačních ústředích Starého světa - Egyptě, Mezopotámii, Indii a Číně.
V lidských dějinách není mnoho osobností, jejichž jména jsou synonymem mimořádných vlastností a činů. Hannibal, syn Hamilkarův, vynikající kartáginský vojevůdce a politik za druhé punské války (218-202 př. n. l.) mezi ně mimo veškerou pochybnost patří.
Řecká tragická poezie je bytostně politická, neboť život v polis i jeho inverze je ústředním tématem tragického dramatu. V této knize si proto autor klade za cíl pojednat o politických aspektech athénského tragického divadla a odpovědět na několik otázek.
V událostech exodu a exilu, tedy vyjití Izraele z otroctví v Egyptě a návratu z babylonského zajetí, nachází Deurloo ústřední poselství částí Starého zákona označovaných jako Zákon a Proroci.
Macrobiův spis Saturnálie nabízí dobový pohled do prostředí nejvýznamnějšího uskupení "posledních pohanů" na latinské půdě, do Symmachova kruhu, působícího v Římě v poslední třetině 4. století.