„Ale já se rozhodl, žádný pracující život mě nedostane. Neskončím unavený, naštvaný a zbavený své mladistvě svobodné tváře jako mí rodiče.“ Prozaický debut sleduje Kláry Elšíkové.
Próza Zvlčení nahlíží do života dvou rodin: lidské a vlčí. Jejich příběhy se pokradmu přibližují, až dojde k tajemnému prolnutí. A kdesi v pozadí je slyšet baladický tón starých legend.
Z několika desítek svých populárně vědeckých textů autor - náš přední psychiatr - spolu s redaktorem Milošem Voráčem vybrali a sestavili knížku esejů, sloupků, komentářů i zamyšlení. Výtvarného doprovodu se ujal klasik české karikatury Miroslav Barták.
Strhující historický román z renesančních Benátek představuje neobvyklou hrdinku: mladou lékařku Gabriellu Mondini, jež svou profesi vykonává za podpory svého otce-lékaře a k nelibosti svých mužských kolegů.
V autobiografické próze, která je pásmem záznamů a úvah inspirovaných putováním do Indonésie, se Lubomír Martínek mimo jiné soustavně vymezuje vůči životnímu stylu založenému na těkavě povrchní konzumaci zážitků.
Krásná, svůdná, něžná, inteligentní… taková je Nathalie, a do smrti svého manžela je i šťastná, pak se její život zlomí… Dokud si ze záhadných důvodů nevšimne nezajímavého, trochu nešikovného kolegy.
Guy Gavriel Kay se nechal pro příběh své knihy inspirovat slávou dávné čínské dynastie Tchangů a propojil dějiny s fantazií do díla, které je nesmírně působivé dějově i citově.
Dvojící hlavních postav je bohatá stará paní – bývalá primabalerina – a její adoptivní syn a tématem konflikt strachu a svědomí, charakteru a mravní nepevnosti, jež může mít za určitých okolností velmi tragické důsledky.
Nový román úspěšného českého spisovatele si pohrává s klasickou českou vášní – houbařením. Vypráví příběh mladého nakladatelského redaktora Gregora Martyho, který bojoval s podivuhodnou drogou a málem nad ní zvítězil. Vychází s 3D ilustracemi Pavla Růta.
Tento v češtině dosud nevydaný román je založen na autorových vzpomínkách na rodný Lowell. Zároveň se z kontextu jeho díla poněkud vymyká, protože Kerouac zde opouští svou oblíbenou a obvyklou kronikářskou polohu.
Autorka volně navazuje na své předešlé publikace s národopisnou tematikou, respektive její nenásilnou popularizaci. Tentokrát stylizuje knihu do podoby starobylých kalendářů, které bývaly oblíbenou četbou ve venkovských domácnostech.
Antologie nejstarší anglické poezie a prózy (700–1100), nazvaná Jako když dvoranou proletí pták, podává poprvé v českém překladu soustavný obraz literatury Anglosasů od nejranějších písemných památek začátku 8. století.
Co se stane, když ztratíte vzpomínky na posledních dvacet let svého života? Pokud jste během nich někoho milovali, zamilujete se do něho znovu? Dokážete se identifikovat s člověkem, kterým jste po tu dobu byli, nebo pro vás zůstane cizincem?
