(...) Hodnoty tehdejší společnosti byly založeny na věčných soubojích s nepřáteli i nehostinnou přírodou. Průměrný věk sotva přesahoval třicítku, lidi kosily nemoci, podvýživa a války. V takových podmínkách se nejvíce cenily statečnost, štědrost a věrnost pánovi i vlastnímu slovu. Všichni věděli, že smrt si dříve či později přijde pro každého a věhlas statečných se bude šířit zemí v podobě zpěvů a oslavných básní. Texty zahrnuté v antologii Jako když pták proletí dvoranou tento život plný prolínání živlu pohanského a křesťanského živě odrážejí. Nalezneme zde jak zmíněné básně oslavující činy chrabrých reků (ta nejslavnější z nich, Béowulf, už vyšla před lety samostatně), tak básně elegického charakteru a ladění. Je zde však zastoupena také poezie náboženská a alegorická i kouzla a hádanky.(...) Pod názvem Jako když pták proletí dvoranou vyšla ANTOLOGIE NEJSTARŠÍ ANGLICKÉ LITERATURY. Bez nadsázky lze říci, že nikde jinde v Evropě takovou nemají.

Výbor z literatury starých Anglosasů vychází v českém překladu poprvé. Téměř sedmisetstránková kniha je výsledkem několikaletého překladatelského úsilí třinácti českých anglistů. Dnešní britské ostrovy po invazi Anglů a Sasů (700- 1100) představovaly líheň, v níž se latinská vzdělanost (dědictví římské invaze) prolínala s kulturou germánských nájezdníků. Epocha, která inspirovala příběhy artušovského cyklu, nám odkázala i nejpestřejší raněstředověké písemnictví v zaalpské Evropě. Střet civilizací zrodil pestrou směsici mudrosloví, hrdinských zpěvů, kronik, kázání či alegorické poezie. Antologie však neopomíná ani zdánlivě okrajové, ale o to zajímavější žánry, jako jsou hádanky, ranhojičské recepty nebo magické formule. Součástí výboru jsou i komentáře k jednotlivým textům. Celek tak představuje nevšední zrcadlo kultury, do níž stále výrazněji zasahoval vliv křesťanství.