Kniha obsahuje jednak nové vydání studie Znak a bytí z roku 1994, ve které se autor zamýšlí nad filosofií J. Derridy, a jednak dosud nepublikovanou studii zabývající se Derridovou kritikou Husserlova pojetí časovosti.
Nové vydání asi nejvýznamnější autorovy knihy, ve které se přední postava české poválečné filosofie Milan Machovec zamýšlí nad základními otázkami a vývojovými proudy filosofického myšlení napříč celým jeho dějinným vývojem od antiky po 20. století.
Kniha mystických příběhů proslulého chasidského cadika. Třebaže v nich najdeme i motivy nežidovské, myšlenkově čerpají především z duchovní tradice chasidismu a patří k nejvýznamnějším prózám pod jejím vlivem napsaných.
Husserlův přístup k otázce "Co je normální?" zřetelně ukazuje aktuálnost a živý smysl jeho myšlení, zároveň však naznačuje možnosti věrohodné a plodné polemiky s omyly a zmatky takzvaného postmodernistického uvažování.
Druhé vydání knihy, ve které autor překonal hrůzu ze světa čarodějů a vrátil se k donu Juanovi. Učení s ním je náročné a nebezpečné, ale občas i veselé.
Kniha se věnuje jednomu z předních filosofů německého idealismu J. G. Fichtovi (1762-1814), zejména jeho stěžejnímu spisu Základ všeho vědosloví a na něj navazujícímu Nárysu vědosloví vlastního.
Tento text Átma Bódha (Uvědomění Já) je určený těm hledajícím, kteří hledají vysvobození, těm, kteří se dlouhotrvající vytrvalou duchovní praxí očistili od nečistot a dosáhli klidu mysli, prosté žádostí a tužeb.
Autor, překladatel Koránu do španělštiny, se zaměřuje na obohacování evropské vzdělanosti arabským světem a dokládá, že arabská odborná literatura byla nejen prostředníkem zejména řeckého dědictví, ale sama je také obohacovala a rozvíjela.
Květoslav Minařík v této knize dává praxí ověřený návod, jak správně postupovat na duchovní cestě, při proměně bytosti - především na psychické úrovni - a zároveň upozorňuje na nebezpečí, kterým je nutno se vyhnout.
Kniha kolektivu domácích i zahraničních odborníků na dějiny knihtisku, hebrejskou typografii či židovské dějiny vychází k pětisetletému výročí vytištění první hebrejské knihy v Praze (1512).
Kolektivní monografie je dílčím příspěvkem k problematice tematizované v rozličných podobách již od prvních filozofických úvah, od prvních reflexí na téma umění.
V souvislosti s vyostřenou politickou diskusí o církevních restitucích
vyvstává v naší společnosti s novou naléhavostí otázka po smyslu
křesťanských církví pro současného člověka.