Světla Mathauserová se narodila na Podkarpatské Rusi a v ní prožila své harmonické dětství i počátek gymnaziálních let. Osobní vzpomínání autorka organicky prokládá historickými, jazykovědnými i kulturně historickými komentáři.
Hrdinou Cest na Sibiř je mladík toužící stát se „mužem s vlastnostmi“; rezignuje proto na vědeckou kariéru i rodinný život a vydává se na dalekou pouť, v jejíž zdánlivě chaotické trajektorii pozvolna rozpoznává logiku hlubšího řádu.
Ivan Wernisch vypravuje dítkám i dospělejší české mládeži. Znalci Wernischova díla naleznou ve svérázném výběru samotného autora dnes již klasické básně a prózy, jako je Střelnice nebo Doupě latinářů, ale také zcela nové básně a texty.
Překvapit ve škole skvělými vědomostmi ze zeměpisu, být rodinným poradcem při plánování výletů, to vše se dětem povede s atlasem plným barevných ilustrací, jednoduchých map i srozumitelných a poutavých textů.
Padesátá léta v Československu, to nebyly jen pracovní tábory a politické procesy, ale také všední život. A právě zdánlivě všední pěnu dní v této knize její autor živě popisuje.
Karel Čapek o G. K. Chestertonovi napsal: „Vesele a zplna hrdla velebil věci, které náleží mezi pět švestek obyčejného života, jako je domov, víra, demokracie, řád a důvěra. Byl jako kouzelník, který vytahuje králíky z klobouku.
Milan Kohout, nepřehlédnutelný performer a pedagog, se nám představuje v roli literáta, a že v literární branži dosahuje stejných kvalit jako ve svých nejlepších performancích, se můžete přesvědčit nad jeho knihou Proveď vola světem, volem zůstane.
Autentický příběh dosud žijícího Bořivoje Bartoníčka, v době německého nacismu studenta a člena českotřebovské odbojové skupiny, který v naprosté izolaci strávil více než čtvrt roku v cele smrti, v těsném sousedství popravčí gilotiny.
Jistě se všichni shodneme v tom, že největší kouzlo mají židovské anekdoty, pokud je vyprávějí židé. Jejich neopakovatelný humor, leckdy tak trochu skrytý, podepřený příslovečnou železnou logikou, není jen prvoplánovým podnětem k smíchu, ale odrazem světa.
Děj románu Čáry se odehrává v současném nočním Tokiu a neschází v něm sžíravá kritika dnešní japonské konzumní společnosti, scény plné brutálního násilí a sexu, ale také úvahy o lidské osamělosti, lásce a přátelství.
Vzpomínková kniha Objevil jsem Katyň je osobní výpovědí duchovně založeného člověka o výlučném osudu, který se od těch „běžných“ odlišuje jedním zásadním faktem – autor totiž bojoval ve 2. světové válce jako voják Wehrmachtu.
František Jan Vavák (1741-1816) byl největší z českých selských písmáků. Bez školního vzdělání samostudiem dosáhl značného kulturního rozhledu. V první buditelské generaci se uplatnil jako autodidaktický kronikář, veršovec, hudebník, zeměměřič ...
Slavný šumavský autor Karel Klostermann napsal tuto knihu v
roce 1908 a povídkám v ní obsaženým bylo ponecháno kouzlo
tohoto původního Klostermannovského jazyka.
