Kniha povídek z let 1986–2015 je pokusem o vytvoření jakési „holografické mandaly“, jejímž ústředním bodem jsou tři základní otázky: Kdo jsme? Odkud jsme přišli? Kam jdeme? Kdokoliv se jimi upřímně zabývá, dojde k Sókratovu Vím, že nic nevím.
V povídkách autor vypráví o otci a jeho poválečných dobrodružstvích, o vlastním psaní a o životě literáta-profesionála, který se mimo jiné odehrává v letištních halách během cest na autorská čtení všude možně po světě.
Pět kratších příběhů, které na sebe volně navazují, se odehrává během několika desítek let v druhé polovině minulého století. Hrdiny provázíme od dětství přes vysokoškolský život až po krutou zkušenost ve Vietnamu.
Ztroskotat, ale jak? Jedinečně ztvárněná kniha
Luciena Deprijcka rozehrává téma ztroskotání na
devatero způsobů. Na opuštěných i obydlených
ostrovech, ostrovech životu nebezpečných, rajských,
tropických či burácejících větrem se naplňují osudy.
Dva dnes téměř nedostupné a neznámé tituly, jimiž Schulz významně obohatil prozaickou tvorbu meziválečné avantgardy: soubor povídek a básní Sever Jih Západ Východ (1923) a lyrizovanou prózu Dáma u vodotrysku (1926).
