Rodinná kronika oceněná prestižní cenou Libris v kategorii nejlepší historická kniha roku 2015 líčí strhujícím způsobem historii tří generací Münninghoffů, která se klene přes druhou půli dvacátého století.
Paramhansa Jógánanda, jeden z nejvýznamnějších učitelů 20. století a autor Autobiografie jógina, přináší dynamický pohled na opravdové štěstí založený na poznání toho, co může člověk nalézt ve svém nitru.
Jádrem knihy Útok na kasárna je „první den kubánské revoluce“, 26. červenec 1953, kdy Fidel Castro a jeho druhové zaútočili na Moncadova kasárna v Santiagu, aby získali základnu ke svržení diktátorského režimu Fulgencia Batisty.
Dosud česky nikdy nevydané vzpomínky německého stíhače z 2. světové války. Válečné paměti Assiho Hahna, poprvé vydané v roce 1951, jsou především svědectvím o jeho životě v sovětském zajetí.
Když si začínala psát deník, možná již tušila, že její manželství je omyl. Přesto v něm vytrvala osmapadesát let. Varuje všechny, kdo se domnívají, že násilnického partnera změní, vychovají, polepší.
August Sedláček (1843–1926) is one of a few Czech historians whose name is known outside the narrow circle of the historical community. His most famous work is comprehensible to the lay public, but also its professional quality is so far undoubtable.
Od smrti Carla Schmitta v roce 1985 se rozeběhla vlna zájmu o jeho dílo. Schmitt je – řečeno slovy, která ještě nedávno působila jako provokace – nejmladším klasikem politického myšlení.
Zákulisí z natáčení filmů inspirovaných knihami o Radovanu Krejčířovi. Kniha obsahuje manuál k pochopení, kdo je kdo ve filmu a v realitě, rozhovory s aktéry a přes 120 barevných fotografií.
Život jako bestseller – syrová zpověď světově proslulého českého
fotografa. Autorská kniha, ilustrovaná černobílými fotografiemi z
počátků Saudkovy tvorby, podává neotřelý pohled na umělcův život a
lidi, kteří jím prošli.
Jeden z nejvýznamnějších představitelů československého exilu po roce 1968 vypráví italskému novináři o složitém politickém zákulisí a podrobnostech, jejichž význam se ukazuje teprve v souvislostech.
Osud autora této knihy je ojediněle koncentrovaným příkladem toho, jak se politické a společenské tendence českých dějin poloviny 20. století podepsaly na obyčejných lidech, jejichž jedinou „vinou“ byl „špatný“ rasový nebo národnostní původ.
Vzpomínky francouzského básníka a dramatika Paula Claudela Obejmout minulost jsou přepisem 42 rozhovorů, které vedl s Jeanem Amrouchem v letech 1951–1952.
Prof. RNDr. Jan Svoboda, DrSc., (1934) je vědec mezinárodní úrovně, jehož výsledky jsou dalekosáhle využívány v medicíně. V Ústavu molekulární genetiky AV ČR se zabývá buněčnou a virovou genetikou a nádorovými viry.
Knižní rozhovor s nestorkou české vizuální poezie Bohumilou Grögerovou (1921–2014), který vedla ještě před autorčinou smrtí grafická designérka Barbora Toman Tylová. Obrazový doprovod tvoří černobílé dokumentární fotografie z návštěv básnířky.
Vydáním této knihy bude podstatně doplněn úplnější přehled Brázdova díla o kresby dosud neznámé, které jsou významnou součástí jeho díla a které chyběly jak na retrospektivní výstavě v NG, tak i v monografii Brázda.
Skutečný a před několika lety silně medializovaný příběh dívky, kterou od čtyř let sexuálně zneužíval otčím. Hra „na pavoučka“ začala zdánlivě nevinně, byla však čím dál drsnější, až v dívčiných devíti letech vyústila v brutální znásilnění.
