Od zasedání II. vatikánského koncilu nás dělí již padesát let, během nichž se o identitě církve napsalo hodně. Publikace navazující na konferenci, již uspořádala Katolická teologická fakulta UK v Praze, by chtěla ukázat, jak dnes církev o sobě smýšlí
V první části se autor zabývá relativností zla a jeho podstatu spatřuje v nesprávném poměru člověka k Bohu a k bližnímu, zejména pak v sobectví, jehož počátek spatřuje v biblickém odklonu Adama od Boha.
Již třetí díl ediční řady monografií Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy v Praze Filologické studie si klade za cíl řešit v současné době vysoce aktuální, ale zároveň mimořádně složitou a nejednotně pojímanou výzkumnou otázku.
Kniha přináší syntetické znázornění myslitelského odkazu Johanna Gottfrieda Herdera, jedné z největších a nejplodnějších osobností německé kultury, v kontextech duchovního světa německého osvícenství.
Publikace předkládá odpovědi na tyto a další otázky prostřednictvím nástrojů filozofie jazyka a opírá se přitom o empirické poznatky kulturní sociologie a etnografického výzkumu vkusu.
Autor ve své knize odhaluje nejen tuto pravdu, ale na základě svých celoživotních zkušeností podává i návod k duchovní praxi, která vede k dosažení této přímé zkušenosti.
Odkud se vzal svět a život? Jaký je vztah mezi lidským vědomím a bytím, prostorem a časem? Přesahuje globální inteligence chápání našeho smrtelného mozku? Kde se skrývá věčnost a jak souvisí s relativitou času?
V knize najdeme čtrnáct přednášek, vrhajících na krizi světlo z hlediska víry. Publikace byla zamýšlena jako sedmidenní exercicie, které si lze udělat také soukromě a uvažovat při nich o důležitých otázkách: Co je to krize? Proč přichází? atd.
Nedostatek vize, času, organizace, vhodných spolupracovníků či peněz, útoky zvenčí i z vlastních řad, vlastní nezralost – to jsou jen některé z problémů, s nimiž se musejí potýkat lidé stojící v čele jakéhokoli dobrého díla.