Kniha nabízí průřez spisovatelovou tvorbou od konce sedmdesátých let do současnosti. V jistém smyslu přitom může sloužit jako úvod do DeLillova světa, najdeme v ní totiž většinu autorových erbovních témat: odcizení, paranoiu, obavu či děs ze světa.
Pokud jste si oblíbili fantastiku, která není pouze
černobílá, pak vás antologie veleúspěšného
spisovatele George R. R. Martina a uznávaného editora Gardnera Dozoise odmění množstvím jemných odstínů šedi.
Neobyčejně populární Faberův román Kvítek karmínový a bílý končí větou „Ale teď už je čas, abyste mě nechali jít.“ Přesně to ale mnozí čtenáři nebyli ochotní udělat.
Kniha povídek z let 1986–2015 je pokusem o vytvoření jakési „holografické mandaly“, jejímž ústředním bodem jsou tři základní otázky: Kdo jsme? Odkud jsme přišli? Kam jdeme? Kdokoliv se jimi upřímně zabývá, dojde k Sókratovu Vím, že nic nevím.
Devátá kniha ze souborů povídek spisovatelů arabských zemí. Většina povídek v této knize pochází z pera žen. Proto je pozornost těchto spisovatelek zaměřena zejména na život žen v Jemenu.
Povídkový výbor Vzpomínky na jednu vesnickou tancovačku dotváří obraz Jiřího Hájíčka jako autora vesnických románů a doplňuje tak jeho dosavadní prozaické dílo.
Soubor povídek současného izraelského autora přináší příběhy z dnešního Izraele, často za nutné dávky sarkasmu, často pohledem dítěte a vždy s originální zápletkou i vyústěním.
Ztroskotat, ale jak? Jedinečně ztvárněná kniha
Luciena Deprijcka rozehrává téma ztroskotání na
devatero způsobů. Na opuštěných i obydlených
ostrovech, ostrovech životu nebezpečných, rajských,
tropických či burácejících větrem se naplňují osudy.
