Předložit přehledný a objektivní pohled na dějiny křesťanské církve v období od jejího počátku až do konce středověku představuje obtížný úkol. Autoři se pokusili vytvořit vyvážené, věcné a konfesně nezatížené podání církevních dějin.
Hlavním cílem této mimořádné knihy na pomezí metamatematiky, informatiky, filozofie a kognitivní psychologie je zkoumání, co jsou a odkud se berou základní atributy člověka - vědomí a inteligence.
Monografie je dalším výstupem výzkumu týmu odborníků Katolické teologické fakulty Univerzity Karlovy v Praze na téma vztahu náboženství a státu a navazuje na publikaci Monoteistická náboženství a stát.
Různorodost tradic, na nichž spočívá evropská kultura, reflektuje evropské myšlení přinejmenším od dob modernismu. Kniha přináší mimo jiné i obecnější úvahy o smyslu a metodě humanitních věd na počátku 21. století.
Záznam londýnského semináře, na němž dalajlama komentoval vybrané ukázky z evangelií. Ve svých výkladech dalajlama dodává těmto zdrojům křesťanské víry nový rozměr a nachází mnoho podobností mezi křesťanskou a buddhistickou naukou.
Kniha dává precizní a nezkreslující odpovědi na všechny podstatné otázky, jež vyvolává islám v současném světě. V době, kdy emoce převládají nad racionálním přístupem, jde autorka odvážně do hloubky.
Známý duchovní autor vycházející z liberálního židovství a vlastních životních zkušeností, kdy mu na nevyléčitelnou nemoc zemřel dospívající syn, se v této knize zabývá tématem krize středního věku.
Edmund Husserl vytyčil nové filosofické téma: pole samotné zkušenosti. Když Emmanuel Levinas hovoří o Touze a Druhém, jakým zkušenostem tato okázale pronášená slova vlastně odpovídají?