Monografie Ctirada V. Pospíšila přináší podstatné rozšíření předchozích výzkumů v oblasti vztahů katolické teologie k poznatkům přírodních věd v minulém a předminulém století.
Dosud nevydané texty otce Jeronýma, které čtenář nalezne v tomto svazku, se týkají Eucharistie. Nepojednávají o ní vyčerpávajícím způsobem, vyslovují však podstatné.
Možnosti a melodie patří k nejzralejším textům otce Jeronýma, mnicha z kláštera Sept-Fons, který v tomto krátkém pojednání o Boží lásce předkládá syntézu celého svého života.
Čím více se v katolické církvi doceňuje význam obdarování, která každý křesťan dostává, tím více je také třeba mluvit o úkolech, které z toho v oblasti pastorace plynou.
Pohyb existence je soubor šesti esejů publikovaných při různých příležitostech a věnovaných nejrůznějším tématům, tvoří jakýsi most mezi Patočkovou filosofií a Barbarasovým vlastním fenomenologickým projektem.
S Pokladnicí Dharmy bereme do rukou dnes již klasické dílo novodobé buddhistické literatury a skutečný klenot, který by žádný čtenář s vážným zájmem o cestu nejen tibetského buddhismu neměl přehlédnout.
Filosofický relativismus je předmětem četných diskusí. Záměrem této čtivě psané publikace je podat komplexní a systematický přehled k otázkám relativismu.
V centru Ročenky pro filosofii a fenomenologický výzkum pro rok 2016 stojí obsáhlejší studie Roberta Kanócze, která je pozoruhodnou diskusí možností a dosahu nejzákladnějších ontologických východisek.
Kniha formou rozhovoru rozvíjí téma deseti Božích přikázání. U každého přikázání se autoři zaměřují na jednu konkrétní starozákonní postavu a její příběh, který se daného přikázání dotýká.
Již třetí díl ediční řady monografií Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy v Praze Filologické studie si klade za cíl řešit v současné době vysoce aktuální, ale zároveň mimořádně složitou a nejednotně pojímanou výzkumnou otázku.
Soubor filozofických esejí jistě povzbudí k dalšímu zkoumání každého, kdo hledá odpovědi na věčné otázky nejen ve vnějším světě, ale především v sobě samém.
Kniha se věnuje analýze autoreferenčních paradoxů v italské scholastické tradici patnáctého století. Jejím cílem je výzkum původních textů, jejich rekonstrukce prostředky moderní sémantiky a historická analýza jejich zdrojů.
Studie O filosofii dějin (vydaná anglicky v New Yorku roku 1957 a francouzsky v Paříži roku 1959) je jediný spis, který Jacques Maritain (1882–1973) věnoval výslovně filosofii dějin.
Jádrem pátého svazku Ročenky pro filosofii a fenomenologický výzkum (2015) je reflexe prof. Kennetha Maly nad problematikou Heideggerových Beiträge (1936/38).