Třicet velkoformátových portrétů umělců narozených před rokem 1945 od fotografa Hynka Glose. Třicítka rozhovorů s lidmi, kteří jsou živou pamětí tuzemského vizuálního umění (Stanislav Kolíbal, Theodor Pištěk, Adéla Matasová, Jan Švankmajer…).
Nový svazek edice Fototorst. Dílo Miroslava Tichého vyniká naprosto neobvyklými formálními vlastnostmi, které ignorují klasická fotografická pravidla. Na fotografickém festivalu v Arles obdržel Miroslav Tichý v roce 2005 cenu Objev roku.
Kniha Jak vystavujeme soudobé dějiny. Muzeum v diskusi je pozváním k debatě o současných muzeích. Obsahuje tři studie, tři záznamy debat a tři překladové texty.
Dílo fotografa Jana Svobody (1934-1990) má mezinárodní význam, přesto je dodnes spíše legendou, neúplně dotýkanou a zpracovanou, dodnes se například nedočkal velké retrospektivní výstavy.
Jde o první velkou monografii světově proslulého fotografa. Kniha přibližuje především logiku utváření a proměn Funkeho tvorby, zasazuje Funkeho dílo do kontextu evropské avantgardní fotografie a kultury.
Vítejte ve světě vědy a otázek současné společnosti. Ptáme se významných vědců a osobností naší civilizace. Vítejte v Hyde Parku Civilizace. Stejně jako oni, i my hledáme odpovědi. Pořad a kniha pro ty, co ví, že chtějí vědět.
Vladimír Jindřich Bufka (1887-1916) je neprávem opomíjeným českým fotografem. Byl všestranně nadaným tvůrcem a chemikem. Svého času konkuroval Františku Drtikolovi.
Životy nejvýznačnějších malířů, sochařů a architektů, jež Giorgio Vasari publikoval v roce 1550, kdy mu bylo necelých čtyřicet let, jsou nejzábavnější a nejtrvalejší knihou o výtvarném umění, která byla kdy napsána.
Kvalitně vypravená publikace představuje stavby, které reprezentují vývoj a tendence architektury v zemích visegrádské čtyřky po roce 1990. Každá země je zastoupena osmnácti stavbami. Texty v angličtině.
Kniha Spekulativní ruinologie: Interpretace jako způsob přežití je prvním knižním projektem Class of Interpretation založeném Borisem Ondreičkou a Václavem Janoščíkem, momentálně se zázemím na Akademii výtvarných umění v Praze.
Druhý díl úspěšného průvodce po moderní pražské architektuře první poloviny dvacátého století zachycuje slovem a obrazem další dvě stovky slavných, ale i méně známých, avšak architektonicky pozoruhodných staveb.
Publikace se zabývá prvním desetiletím tvorby Aloise Nožičky, který i ve světovém srovnání patří k nejoriginálnějším výtvarníkům druhé poloviny 20. století vyjadřujících se výhradně fotograficky.
