Nejprodávanější knihy v roce 2020
moderní dějiny

Sloganem slavného sokolského pochodu v názvu uvádí kniha Vladimíra Mertlíka čtenáře do doby mýty opředené první republiky, tedy trvání Československa od 28. 10. 1918 do 15. 3. 1939.

Autor bestselleru Gottland, novinář Mariusz Szczygieł vybral podle svých slov „nejzajímavější, nejkontroverznější a nejznámější polské reportáže napsané po pádu komunismu“.

Tématem knihy jsou polsko-židovskéh vztahy během druhé světové války i krátce po ní – zabývá se přejímáním židovského majetku Poláky, líčí zoufalou situaci Židů na polských vesnicích, konfrontuje jejich osudy s lidskou chamtivostí a antisemitismem.

V srpnu 1870, ve vesničce Hautefaye, v kraji Dordogne byl během dvou hodin odsouzen jistý mladý šlechtic a pak zaživa upálen za přítomnosti několika set osob, které jej obviňovali, že vykřikoval: "Ať žije republika!"

Šestý díl toulek českou minulostí.

Volyňský masakr – etnické čistky polských obyvatel na Ukrajině, které probíhaly od února roku 1943 do února roku následujícího. Reportér Witold Szabłowski hovořil s pamětníky tragických událostí přesahujících svou brutalitou naši představivost...

Kniha představuje formy a proměny ženské práce v 19. a 20. století. Přibližuje dobové diskuse a reflektování ženské práce, její vývoj a determinaci genderem, třídou, náboženstvím nebo regionem.

Druhá část politické biografie Edvarda Beneše se věnuje období od roku 1935, kdy se stává prezidentem ČSR, až do poválečných let poznamenaných marnými snahami o záchranu demokracie.

Autor neotřelým způsobem vykládá úlohu Británie jako ostrovní námořní velmoci a mateřské země světového impéria za druhé světové války. První svazek končí evakuací britských expedičních sil z Dunkerku.

Na základě mnohaletého výzkumu v českých i francouzských archivech autor podrobně vykresluje podporu komunistického Československa národněosvobozeneckým hnutím ve francouzských koloniích.

Sedmý díl toulek českou minulostí se věnuje období od konce napoleonských válek do vzniku Rakousko-Uherska (1815-1867).

Na zač. 90 let se vypravil novinář Jaromír Štětina s dalšími dobrodruhy po stopách pracovních táborů a zbylých gulagů na Dálném východě na Kolymu. Co vše zažili, viděli a slyšeli napsali do této útlé knížečky.

Ve čtyřech částech knihy je podrobně popsáno postavení křesťanů na sklonku Osmanské říše, průběh tragických událostí, k nimž v letech 1914–1923 došlo, stejně jako jejich následky v dalších letech.

Dopisy Olze, psané Václavem Havlem z vězení, jsou světově známým dílem českého písemnictví. Nyní vycházejí na světlo „Dopisy od Olgy“ - skutečné odpovědi na tyto filosofující dopisy.

První ucelené shrnutí dějin intelektuálního společenství Kampademie - obnovené platónské akademie na Kampě, jehož členy byli například Zdeněk Neubauer, Radim Palouš, Daniel Kroupa a také Václav Havel.

První svazek plánovaného projektu se zabývá samotným zrodem Rudé armády ve dnech po říjnové revoluci.

Z opakovaných cest novináře a spisovatele Břetislava Olšera do Izraele vznikla knížka netradičních cestopisných črt.

První díl třídílného projektu poskytuje základní fakta a údaje o složení, organizaci, výzbroji a výstroji ozbrojených sil Rakouska-Uherska v předvečer 1. světové války, ale i o prožitcích české společnosti na počátku tohoto konfliktu.

Historická práce přináší zcela nový pohled jak na politické a vojenské pozadí okupace Československa v srpnu roku 1968, tak i na samotný její průběh. Autor jako jeden z prvních mohl pracovat i s dokumenty z archivů bývalého SSSR, NDR, Bulharska a Polska.

Od Gagarinova letu se stali kosmonauti nefalšovanými hrdiny doby, ovšem málokdo domýšlel rizika, která podstupují – dokud se neobjevily zprávy o mimořádných potížích během jejich výprav, což obě velmoci studené války nerady přiznávaly.