Nejprodávanější knihy v roce 2020
moderní dějiny

Sedmá, poslední část monografie souhrnně hodnotí osobnost T. G. Masaryka, jehož biografii podaly předešlé svazky.

Retro ČS čtenáře vrátí do let socialistického konzumu – k věcem každodenní spotřeby, které provázely (anebo v nedostatkové socialistické ekonomice naopak neprovázely) průměrného obyvatele Československa.

Ústředním tématem knihy Pavla Barši je vztah sociální reality k sociální paměti. Na příkladě paměti holocaustu mapuje proměny nazírání na genocidu Židů v Evropě, Izraeli i Americe.

Kniha se zabývá profesionalizací porodnictví v osvícenském období.

Zrod záměru postavit Mistru Janu Husovi pomník se váže k debatě na jednání českého zemského sněmu 25. listopadu 1889 ohledně umístění tabulky s Husovým jménem na budovu Národního muzea. Záhy poté vznikl Spolek pro zbudování pomníku Mistra Jana Husa...

První mikrohistorická práce o dějinách 19. století. A. Corbin v ní rekonstruuje svět obyčejného měšťana, žijícího na pařížské periferii, jenž nijak nezasáhl do velký dějin a jehož život je typickým pro anonymní masy lidí z nižších sociálních vrstev.

Sborník Židovská menšina za druhé republiky si všímá různých aspektů života Židů/židů během krátkého, nicméně velmi vyhroceného období, které bývá nazýváno druhou československou republikou (říjen 1938 až 15. březen 1939).

Přední popularizátor vědy Karel Pacner přiblížil v monumentální encyklopedické knize českému čtenáři skutečné hybatele dějin, tedy vědce a objevitele a zároveň srozumitelně vyložil samotnou podstatu objevů, mezí než patří defibrilátor, nanotechnologie, internet, transplantace či balistické rakety.

Unikátní publikace přehledně a uceleně mapující vývoj reformního procesu v období pražského jara, průběh srpnové sovětské okupace i začátek normalizace v Československu v roce 1968.

Kniha vysvětluje kořeny nestability s pomocí teoreticky původní a empiricky podložené historicko-sociologické srovnávací analýzy.

Komunistická strana završovala v poválečném období hned dvojí transformační proces. Z úzké disciplinované sekty třicátých let se stávala masovou stranou se statisíci nových členů.

Jezdecký důstojník Karl Johann von Grueber strávil čtrnáct let ve válkách s napoleonskou Francií a jako rakouský kyrysník se účastnil bitev u Hohenlinden, Ulmu, Štoků, Aspern i Wagramu.

Monografie Od Sarajeva po Hirošimu. Válka a mír v první polovině 20. století sleduje na základě teorie Raymonda Arona a Johana Galtunga události první poloviny minulého století, především válečné konflikty a politická vyjednávání s nimi spojená

Kniha je originální obrazovo-textovou koláží, která přináší výběr kreslených vtipů o "máničkách" z normalizačního tisku vedle vzpomínek a reflexí někdejších "vlasatců" a vedle fotografií zachycujících především osobnosti předlistopadového undergroundu.

Tato provokativní poučná studie zkoumá prostředí, v jakém filosof Otto Weininger (1880-1903) psal svou kontroverzní knihu Geschlecht und Charakter (Pohlaví a charakter).

Desátý a zároveň poslední díl čtenářsky oblíbené řady Toulky minulostí světa se podrobně věnuje procesu vzniku evropských národních států, které mají už v 19. století hrát hlavní roli v evropských i světových dějinách.

Monografie německého historika je jednou z prvních prací, která důkladně rekonstruuje formování a hlavní rozhodovací procesy předcházející realizaci nacistického holocaustu.

Kniha líčí postupně historii Osvětimi jako původně německého města založeného v roce 1270, přes trojí dělení Polska v 18. století a germanizační snahy 19. století a dospívá až k neblahému vyvrcholení osvětimské historie ve 20. století.

Autorka analyzuje příčiny ztroskotání výmarské demokracie na vnitropolitické, zahraničněpolitické, hospodářské a kulturní rovině od konce první světové války do jmenování Adolfa Hitlera říšským kancléřem v lednu 1933.

Kniha je již čtvrtým svazkem ze série kolektivních publikací mezinárodního týmu mladých badatelů nazvané Promýšlet Evropu 20. století.