Životní příběh designérky Clary Wolcottové. Do manhattanské kanceláře slavného Louise Tiffanyho vstoupila v létě 1888 kurážná mladá umělkyně Clara Wolcottová, aby jej požádala o místo designérky v jeho firmě.
Soukromí Milady Horákové je po díle Rodokmen a soukromí TGM druhou nejvýraznější knihou historičky Michaely Košťálové týkající se velkých osobností první Československé republiky.
Deník skauta Jana Zábrany začíná verši z dubna 1947 pod dojmem velikonočního táboření se svým skautským oddílem. Kníha kromě pravděpodobně úplně prvních Zábranových básnických pokusů obsahuje i zápisky z humpoleckého junáckého oddílu.
Druhým svazkem edice Skautské deníky jsou táborové deníky skauta Jiřího Wolkera z let 1916 a 1917. Této publikaci vyšly oba deníky pohromadě, navíc doplněné o další soudobé texty - dopisy, kresby a fotografie.
Životopisná kniha Století Miroslava Zikmunda přináší osobitý pohled na bouřlivé dějiny dvacátého století očima muže, který poznal celý svět. Velikost e-knihy je 60 MB.
Luterský farář Richard Wurmbrand (1909 - 2001) strávil kvůli své víře čtrnáct let ve vězeních komunistického Rumunska. Zkušenosti s totalitní mocí ho podnítily k hledání podstaty učení Karla Marxe a komunistické ideologie.
Nesmírně čtivá, ale badatelsky pečlivě připravená kniha ukazuje zblízka ženu, kterou známe jen na dálku, její čilou povahu, smysl pro humor a bystrý intelekt, díky nimž zvládá nejnáročnější úkoly pracovního i rodinného života.
Miloš Rejchrt je muž mnoha profesí. Především sloužil řadu let jako evangelický farář. Později byl však také mluvčím Charty 77, objevil se jako herec ve filmu Žert, živil se jako topič v Národním muzeu, skládal písně a se skupinou Berani je i zpíval.
První díl rozsáhlých pamětí československého legionáře, působícího za války v Rusku a ve Francii a později přednosty Vojenské kanceláře presidenta republiky a ministra národní obrany, generála Otakara Husáka.
Knihu o Otto Katzovi a jeho manželce Ilse jsem s její pomocí, podle jejího vyprávění, jejích dokumentů a fotografií a na základě dosavadních výsledků svého bádání napsal dost brzy. Nazval jsem ji ŽALOBA.
Druhá část politické biografie Edvarda Beneše se věnuje období od roku 1935, kdy se stává prezidentem ČSR, až do poválečných let poznamenaných marnými snahami o záchranu demokracie.
Statečná, otevřená a nestylizovaná osobní výpověď o závažném duševním onemocnění je svědectvím každodenního zápasu o normalitu, tedy o něco, co zdraví lidé považují za samozřejmost, podléhajíce iluzorní představě, že na ni mají nárok.
Barvitý příběh slavné femme fatale.
Autorce se podařilo napsat životopisný román s nejvyšším respektem k historickým faktům, ale současně nesmírně niterný a strhující.
Próza Jiřího Hejdy, odsouzeného v procesu s dr. Miladou Horákovou, který prožil dvanáct let v komunistických kriminálech, nese všechny znaky klasického příběhu o útěku z vězení.