Příběhy o svatých představují jeden podstatných prvků evropské duchovní kultury.Předkládaná publikace se pokouší přinést co nejširší přehled hagiografických textů pojednávajících o českých patronech.
Filosofie 14. až 16. století je často nahlížena jako přechod mezi středověkou a moderní filosofií. Autor zdůrazňuje jak kontinuitu se scholastickou filosofií, tak význam renesančního myšlení pro vznik modernity.
„Ludmila ví, že Bůh je jako slunce: svým světlem a teplem zalévá všechny lidi bez rozdílu. Malé i velké, bohaté i chudé, dobré i zlé. Takoví mají být křesťané, tak se chová Ludmila.
Každý člověk touží po štěstí, zakouší ve svém nitru žízeň, která volá po utišení. Co to ovšem znamená být šťastný? Co nás činí šťastnými? A existuje něco jako nejvyšší štěstí? Autor ukazuje, že touha po štěstí je člověku přirozená.
Tato kniha nás jemným způsobem provádí nástrahami starého světa – k zárodkům Nového a hledá odpověď na otázku, zda se může lidstvo v tomto stárnoucím světě ještě zásadním způsobem rozvíjet nebo je na čase, abychom se porozhlédli po jiné cestě.
Boha není nutné hledat, Bůh je všude kolem nás i v nás. Jediné, co potřebujeme, je připravenost nechat se Bohem najít. Uprostřed života, uprostřed všedního dne.