Přemýšlení o středověkých starých babách a jejich obrazech má emancipační hodnotu – vysvobozuje nejen z konvencí a pout, ale i z diktátu mladě se jevícího, zdravého, pracovitého a množícího se těla.
Derek Sayer ve své monumentální knize Praha, hlavní město dvacátého století skládá střípky kulturních dějin Prahy a Československa mezi dvěma světovými válkami, aby ukázal, jak zapadají do mozaiky evropských dějin.
Nově revidované vydání slavného souboru studií vlivného historika umění přináší nejen cenné vhledy do diskusí o dějinách umění ve středověku a v renesanci, ale je i cenným příspěvkem k dějinám idejí.
Kniha poprvé představuje na základě rozsáhlého archivního studia a diskurzivní analýzy textů dějiny akademického oboru dějiny a teorie umění v nynějším Česku od konce druhé světové války do počátku normalizace.
Téma vztahu obrazu a kultu v barokních Čechách pojednává Jan Royt - významný medievalista pro dějiny umění českých zemí a znalec křesťanské ikonografie.
Šestým dílem se dovršuje velký projekt pojednávající o vývoji českého umění ve všech jeho oblastech a žánrech, od architektury, malířství, kresby, grafiky a sochařství přes umělecká řemesla, fotografii, scénografii atd.
Co je vlastně opakem krásy? Na tuto otázku hledá autor odpověď na stránkách výpravné ilustrované publikace, kde na příkladech děl literárních i výtvarných ukazuje, že opak krásy se neomezuje jen na ohyzdnost satyrů či Harpyjí.
