Na první průlet verši Miroslava Fišmeistera by se možná zdálo, že jde o hravě nonsensovou poezii, o absurdní slovní hříčky, o zvukomalebné toky hlásek a písmen a v nich neztajené jiskřivé veselí.
Kniha Nerůžový les je redakčním výborem z několika básnických manuskriptů, které v průběhu osmdesátých let minulého století vydával český básník Ivo Hucl v několikavýtiskové samizdatové podobě.
První, nejrozsáhlejší oddíl sbírky, nazvaný „Sentimenty“, představuje Františka Dryjeho, jak ho známe, v jeho sarkastické, řazavé, pronikavé a podnětné poloze, ve výrazu, který nedá čtenáři spočinout. Asociace neotřelé, obrazy překvapivé.
Materiál, z něhož je Píseň složena, prosévali vypravěči během tisíců let velmi důkladně a tolikrát, až v sítu zůstaly ty nejzářivější rubíny, safíry, diamanty…
Tato básnická sbírka je inspirována lidmi dlouhodobě hospitalizovanými ve zdravotnických zařízeních s nálepkou psychiatrické diagnózy začínající písmenkem F.
Václav Hons (*1938) vydal přes třicet knih poezie, několik překladů, na dvě stě padesát písňových textů. Jeho poezie vyniká silnou metaforikou, překvapivými pointami. Má rád zajímavou muziku všech žánrů, ale nejraději tu tzv. vážnou.
