Existují správné a nesprávné názory? Existují správné a nesprávné postoje? Tyto otázky mají v naší postmoderní době jedinou přijatelnou odpověď: ne, neexistují, protože názory a postoje jsou jen odlišné, nikoli správné či nesprávné.
Pojednání Pravda a metoda (1960) se vedle Heideggerova Bytí a času (1927) řadí ke klíčovým dílům německé filosofie 20. století a k několika málo přelomovým příspěvkům k otázce povahy humanitních věd vůbec.
The multi-authored monograph The Christian Roots of European Identity: A Central European Perspective offers views on European identity from academics based at universities in Central Europe.
Na první pohled se může zdát, že nic není hodnocení uměleckých děl vzdálenějšího než logika. Nehodnotíme snad umělecká díla podle toho, jak na nás působí, jaké v nás vyvolávají emoce? Nezůstává v takovém případě veškerá logika stranou?
Monografie se věnuje diskuzi o filozofické a vědecké práci v první polovině 18. století, a to ze specifického pohledu femme de lettres, vzdělané ženy pocházející z aristokratického prostředí.
Myšlení a působení Tomáše G. Masaryka je v české (i odborné) veřejnosti většinou chápáno jen v jejich dimenzi filosofické a politické. Menší pozornost se věnuje náboženské komponentě Masarykova myšlení.
Kdo jsem? Kde stojím? Kam bych se měl posunout? To jsou otázky, které si mnoho lidí klade v kritických momentech svého života – často zmiňovaná „krize středního věku“ je pouze jedním z nich.
Anna Pammrová – žena s duší lesa, nepříliš známá česká filozofka, která se do dějin české literatury zapsala díky svému celoživotnímu přátelství s básníkem Otokarem Březinou. Právě těmito slovy bývá česká myslitelka nejčastěji představována.
