Nejprodávanější knihy v roce 2021
světové dějiny

Kniha o Československé Pohraniční stráži z jiného pohledového úhlu, či lépe řečeno, trochu jinak, než o ní dnes hodně píší a hovoří někteří zcela popletení historičtí – tendenční, mnohdy i servilní pisatelé. Publikace popisuje život pohraničních vojáků.

Marxismus a myšlení o literatuře je spojení plné mýtů, rozporů, scestí a inspirací.

V den své smrti 22. ledna 1901 byla Viktorie nejdéle vládnoucí panovnicí britské historie.

Hlavním tématem čísla 3/2021 revue Paměť a dějiny jsou represe, jimž byli v sovětském Gulagu vystaveni občané Československa a čeští krajané z Ruska a Ukrajiny.

Monografie poskytuje ucelený pohled na profesní život a sociálně-ekonomické poměry kléru v 18. století, a zaplňuje tak citelnou mezeru v poznání dějin společnosti českých zemí v raném novověku.

Nedokonalý reaktor, chyby obsluhy, exploze a radioaktivní zamoření velké části Evropy.

Prostřednictvím dobové korespondence, úředního materiálu i četných vzpomínek a pamětí ukazuje autorka, že za Stalinem stála skupina věrných, kteří tvořili nebývale efektivní tým až do Stalinovy smrti v roce 1953.

Práce Michala Téry představuje Peruna – božstvo starých Slovanů. Kniha o Perunovi není jen portrétem pohanského božstva, ale studií o zaniklém světě archaického náboženství, jeho bohatosti a proměnách.

Tato Vávrova monografie zůstává i po vice než 100 letech od svého posledního vydání základní pomůckou, po které musí zájemce o kolínskou historii sáhnout.

V dramatických, čtivě a barvitě vykreslených osudech Borgiů, které autor hojně dokládá i citacemi z dobových pramenů, se zároveň zrcadlí složité poměry renesanční Itálie.

Práce předního německého vojenského historika dokládá, že Wehrmacht vedl v letech 1941–1944 vyhlazovací válku odporující mezinárodním konvencím a válečným zvyklostem. Mapuje i zrod poválečné legendy o „čistém“ Wehrmachtu vedoucím regulérní válku.

Nejnovější syntetická práce německé historiografie o nuceném pracovním nasazení zahraničních dělníků a vězňů koncentračních táborů ve válečném hospodářství nacistické Třetí říše.

Kniha je je jednak biografií mladého Hitlera do roku 1913, především však hlubokou sondou do života soudobé Vídně,

První moderní vydání barokního spisu o dějinách Moravy. Systematické vědecké dílo katolického kněze Tomáše Pešiny z Čechorodu (1629—1680) patřilo po mnoho let k hlavním pramenům poznávání moravských zemských dějin.

Konec třetí říše na jaře 1945 se vyznačoval nebývalým množstvím sebevražd. Hitler, Goebbels, Bormann, Himmler a později Göring – ti všichni spáchali sebevraždu.

Tento atlas přináší zcela nový pohled na dějiny římské říše, na její vznik a rozvoj. Není pouhým dalším atlasem o Římě a ani si neklade za cíl podat celkový přehled o římské civilizaci.

Komunismus není ani myšlenkový směr, ani doktrína, a dokonce ani neúspěšný pokus o nový způsob spravování lidských záležitostí.

Proč se některé národy vyrovnávají s rozvratem lépe než jiné? Můžeme spletité národní krize pochopit díky paralelám s krizovou terapií jednotlivce? A leží právě tady klíč k úspěšnému řešení palčivých problémů dnešního světa?

Netradičně řešená „dvojkniha“ obsahuje dva samostatné texty, jež spojuje téma bitev za první světové války na řece Soče na nynějším italsko-slovinském pomezí.