Kromě bolestných otázek viny, odplaty a odpuštění mezi Čechy a Němci, jež tento neobyčejně plastický a působivý román klade, se stáváme svědky netradičního vztahu matky a dcery.
Znáte ho jako muže, který vytáhl do boje proti farmaceutickým firmám a lidem ukázal, že prášky jim zdraví nezachrání. Nebo jako muže, který se nebál říct nahlas, že mnozí politici jsou vlastně psychopati.
Poetický cyklus Zápisky z garsonky je neskrývaně autobiografický – garsonka, kterou obývá malý chlapec spolu se svou invalidní matkou, je plná knih, gramodesek a matčiných svobodomyslných přátel.
Světově úspěšná a oceňovaná kniha známého autora malým čtenářům přibližuje dobu komunismu, léta 1948-1989, kdy za „železnou oponou“ v Československu žili, pracovali a snili obyčejní lidé.
Autor začíná své vzpomínky popisem transportu do Terezína spolu se svými rodiči. Tehdy mu bylo 16 let. V Terezíně byli internováni několik měsíců, podmínky zdejšího života byly sice velice stísněné a těžké, ale proti jiným táborům méně vražedné.