O téhle knize si špitají mnozí z kulturní scény. Ne snad proto, že by se jednalo o nějaký literární skvost. Režisérka, scenáristka a spisovatelka Andrea Sedláčková se v ní však uchýlila k autofikci, do postavy Martiny prožívající krušný partnerský vztah s Tomášem promítla vlastní zážitky a stejně tak živoucí předlohu Tomáše zvládne snadno dešifrovat každý, kdo se pohybuje mezi pražskými kulturními prominenty. Jinak je to však čtení spíš nudné. V téměř pěti stech stranách neustálých hádek a rozchodů se čtenář zaraduje, když narazí na něco, co ho vytrhne z apatie. Třeba na pokaděnou postel. (...)