Verše Davida Molnára mají nezaměnitelný styl, který on sám nazývá pop-modernou: Postbukowská poetika tu slouží jako prostor pro šaškování s jazykem, ale i pro intimní vhledy a krásnou ornamentiku.
Smyslem tohoto výboru není vršit další popsané stránky písemnictví našeho pomyslného světa. Autoři v této knize nejsou kastováni dle doby, literárního stylu, ani místa.
Druhý svazek Básnického díla Antonína Brouska (1941–2013) shrnuje všechny Brouskovy básnické překlady. Vedle souboru veršů německého básníka Manfreda Petera Heina, Sebastiana Branta i dosud nevydaných překladů veršů Friedricha Hölderlina.
Výbor zásadně dokresluje obraz Placákovy básnické osobnosti. Ten byl doposud širší veřejnosti zprostředkován sbírkou Obrovský zasněžený hřbitov. Stranou však zůstala řada pozoruhodných textů, zveřejněných svého času v samizdatu.
Plastické obrázky spolu s dvanácti veršovanými a pěti prozaickými texty hravě a s humorem provedou malé cestovatele životem ostrovanů i zvířat z ospalé vesničky jménem Jambiani.
Básnickou sbírku Červotočivé světlo napsal Pavel Šrut už před šestačtyřiceti lety. Reflektuje zde tolik významnou a zlomovou dobu roku 1968, kterou intenzivně prožíval a prostřednictvím psaní se s ní vypořádal.
Záměrem autorky je hravým způsobem přivodit čtenáři zrychlený dech, inspirovat i pobavit. Můžete se červenat, ale nenechte svůj milostný život dojít k fádnosti a nudě. V básních s lehce submisivním zabarvením není nouze o překvapivé momenty.
Sbírka z pozůstalosti duchovního vůdce českého undergroundu, bývalého manažera Plastic People, básníka a kulturního teoretika. K vydání připravil, ediční poznámku a medailon autora napsal Martin Machovec.
Sbírka Motýli nad propastí shrnuje dosud nevydané básnické soubory a cykly Jana Kohouta, které vznikaly od poloviny devadesátých let minulého století až dodnes.
Zpěvník Jiřího Dědečka obsahuje třicet písní - převážně jde o songy z dvojice zatím posledních vydaných alb Řekněte to mýmu psovi a Prší nám do campari.
