Čím se zaobíráme, jsme-li spoutáváni slovem koronavir? Jak tento čas a své bytí nahlížíme duchovně? Je naše kulturní povědomí vnitřnější, nebo spíše závislé jen na vnějších možnostech? Text analyzuje aktuální podobu naší apatie, úzkosti i naděje.
Publikace v rozsahu třinácti studií se zabývá interdisciplinárním výzkumem recepce antiky v evropské kultuře, s cílem postihnout co nejvíce aspektů recepce antické kultury od nejstarších dob, přes středověkou a renesanční kulturu až po současnost.
Ťiang Čching (Jiang Qing v přepisu v pchin-jinu, narozen 1953, žije v Číně) je považován za jednoho z nejvýznamnějších konfuciánských filosofů současnosti. Proslul svojí koncepcí ústavního konfucianismu neboli politického konfucianismu.
Husitský farář Lukáš Bujna svými texty zve nejen na místa, kde se potkává s lidmi, ať už je to jeho farnost, domov pro seniory nebo kdekoli jinde, ale také do svého nitra, kde se ve stálém dialogu s Bohem, lidmi a přírodou jeho služba rodí.
Moderní, čtivý a spolehlivý životopis známého světce je plný nevšedních pohledů na sv. Antonína z Padovy. Antonín, jehož znají mnozí výhradně jako divotvůrce nebo pomocníka v....
Úvahy o polské vládě (1771) jsou posledním Rousseauovým politickým dílem, vznikly v době, kdy se Rousseau po mnohých peripetiích vrátil v červnu 1770 do Paříže a věnoval se psaní biografických děl, která podle autorova přání vyšla až po jeho smrti.
Monografie, která je příspěvkem k otázkám transmise biblického textu do národního jazyka, představuje Blahoslavovu práci v širším historickém a kulturním kontextu.
Anselm z Canterbury (1033–1109) je jednou z nejvýraznějších osobností intelektuálního světa konce 11. století, za což si vysloužil vznosné označení Otec scholastiky.
