Renesanční Florencie obohatila kulturní dějiny Evropy opravdu štědře. Byla ale také dějištěm velkých politických a duchovních střetů. Tím snad nejdramatičtějším byl spor mezi Girolamem Savonarolou a papežem Alexandrem VI.
Překlad z latiny o historii a životnosti poutního místa v Tuřanech u Brna od jezuitského historika Bohuslava Balbína: svědčí o vynikajícím postavení Mariině a realizovaných touhách poutníka.
Charakteristickým rysem modlitby růžence je opakování stejných slov. Může nám tato modlitba pomoci setrvat v Boží přítomnosti? Otec Jeroným se růženec modlil po mnoho let a získaná zkušenost ho vedla k napsání krátkého „předzpěvu“.
Tento výbor z díla představuje jednoho z nejvýznamnějších představitelů ruského pravoslaví dvacátého století Alexandra Meně (22.1.1935-9.9.1990), který po celý život působil jako kněz v různých farnostech Moskevské oblasti.
Publikace obsahuje příspěvky z vědeckého kolokvia Pronásledování římskokatolické církve v Československu v letech 1948-1960, které pořádala Katolická teologická fakulta Univerzity Karlovy ve spolupráci s pražským arcibiskupstvím 6. listopadu 2009.
Kniha nabízí úvod do teologické reflexe vztahu křesťanství k jiným náboženským tradicím v katolické perspektivě. Představuje dějiny tohoto vztahu a definuje teologický základ křesťanského přístupu k náboženské pluralitě.
Druhá část antologie listů otce Pia týkající se především období temné noci smyslů, která bezprostředně předcházela viditelné stigmatizaci tohoto světce z Gargana.
Byli jezuité papežskou armádou, nebo zmírňovali katolickou víru? Oponovali osvícenským snahám, nebo představovali socialisty, rané předchůdce Karla Marxe?
Jakým jazykem lze dnes mluvit o křesťanské víře? Tak zní otázka, kterou autorka klade známému křesťanskému autorovi C. S. Lewisovi, jehož dílo se i po letech těší velké popularitě u lidí bez ohledu na vyznání.