Svorníkem povídkové sbírky jedněch z nejlepších českých autorů současnosti jsou postavy mužů a žen v bílých pláštích, na jejichž práci závisí naše zdraví a mnohdy i život.
Překladatelka čte ze svých překladů dramatu Kdokoli Huga von Hofmannsthala, dopisů Franze Kafky přátelům a poezie Richarda Pietraße, Friedricha Nietzscheho a Franze Wurma.
„Vrána necítí strach. Vrána necítí radost.“ Dvanáctiletá Bára si na prahu puberty připadá osamělá, jenže ne tak jako její dospívající vrstevníci běžně čelící nepochopení. Ona vážně sama je
Stín trávil tři roky ve vězení, kde se držel zpátky a snažil se přežít. Všechno co chtěl, bylo vrátit se do náručí své milující ženy a po zbytek života se vyhýbat malérům.