Milostné básně a křehké výjevy z rodinného života vystřídají v druhé části knihy znepokojivě konkrétní obrazy odcizení a osamělosti uprostřed nikdy neutuchajícího šumu evropské metropole.
Nová sbírka mladého autora rozrušuje
stereotypy současné poezie.
Už název sbírky zachycuje protiklad.
Pokud hrdinství nazveme „obvyklým“,
zařazujeme ho do času, zbavujeme jej
kouzla, navíc z něj děláme něco rutinního.
Jako návštěvník jsem při mnohých cestách pobýval v Paříži dny, týdny, nejvýše měsíce. Moje svědectví je proto samozřejmě úsečné, neúplné, náhodné, osobní.
Sbírka textů Milana Špůrka, u níž není jednoznačně možné stanovit, zda jde o experimentální prózu, poezii a nebo poezii v próze, právě proto jsou Řádky noci vzrušující, zneklidňující a poutavé.
