Personalistická filosofie se v Buberově díle neustále prolíná s psychologickými tématy s mnoha přesahy do psychoterapie. Věnoval se jim nepřetržitě od dob studií a zejména od počátku 20. století, kdy se začal seznamovat s psychoanalýzou.
Terezie Martinová žila ve Francii v druhé polovině 19. století (1873–1897). V pouhých patnácti letech vstoupila do kláštera karmelitek v Lisieux, kde přijala řeholní jméno „Terezie od Dítěte Ježíše a Svaté Tváře”.
Rozprava o původu a základech nerovnosti mezi lidmi (1755) tvoří spolu se Společenskou smlouvou (1762) jádro Rousseauovy politické teorie, která zásadním způsobem ovlivnila novověké politické myšlení a revoluce 18. století.
Otázka hodnot je u nás obecně zanedbávaným tématem, proto je ambicí autora vyvolat o nich debatu, jež by nepomíjela díla autorů, jako jsou Friedrich Nietzsche, Max Scheler,
Nicolai Hartmann a Martin Heidegger.
Vzpoura proti modernímu světu je jedním z opomíjených, ale i velice
kontroverzních literárních milníků 20. století. Rozvádí zdrcující
kritiku moderního Západu, založeného na konzumu a sekularismu, masové
konformitě a průměrnosti.
V knize Petra Jankovce promlouvá k dětem sám svatý Martin. Římský voják, poustevník a biskup vypráví poutavě o svém dobrodružném životě, plném překvapivých zvratů.
Hledáme, co nelze nalézt, a ve šťastných chvílích nacházíme, co nelze hledat. Snadno by se dalo mluvit o spiritualitě, nebo dokonce o mystické zkušenosti, především jsme však sbírali příběhy vnitřní proměny.
