(…) Michal Janata jde sice ve stopách významných filosofů, sociologů a teologů (…), ale nedá se po vzoru učitel/žák svazovat myšlením jednoho nebo druhého, jež je vždy nějakou částí odborné obce nebo nadšenými či nekritickými apologety považováno za nedotknutelné, normativní, nebo dokonce posvátné. Jde svou cestou. Nechce se stůj co stůj dobrat nějaké základní věty nebo definice toho, co je to hodnota, dobro a zlo. (…) To považuji v práci Michala Janaty za nejdůležitější: v hlubokých ponorech do etického a filosofického rozměru hodnot nerezignoval na jejich relační rozměr, a v důsledku toho na všední život člověka, jakým jsem já nebo vy. (…) Občerstvující je autorovo rozvažování nad teologickými a antropologickými otázkami, které jsou mimo jiné klíčové pro náboženské systémy křesťanství, judaismu či islámu. (…) Polyhistor Janata nenapsal odborný titul, za který by požadoval publikační body. Tak jako v jeho předchozích pracích se mu v nejednoduchých časech podařilo vytvořit oporu pro ty čtenáře, kteří jsou ochotni o dobru a zlu ještě vést nějakou diskuzi a podle poznaného uzpůsobit směr vlastního života a hloubku vztahů.