Jak se pozná „hodný“ a „zlý“ virus? Proč viry mutují, a můžeme to my, jejich lidští hostitelé, nějak ovlivnit? Jak to, že s počty nakažených se dlouho zdánlivě nic neděje, načež náhle a prudce vyskočí na několikanásobek?
Když se Jennifer Doudnaová v šesté třídě jednou vrátila ze školy, našla na posteli ohmatanou paperbackovou knížku s názvem Dvoušroubovice, kterou jí tam táta nechal. Odložila ji stranou v domnění, že je to nějaká detektivka.
Věděli jste, že sýkory modřinky milují meduňku, protože s její pomocí mohou vyhánět parazity z hnízda? Nebo že mandelinka mátová dokáže spořádat tolik máty, že po ní pak sama voní?
Německý bestseller Tajný život stromů se již druhým rokem drží na žebříčku nejprodávanějších knih a získává si nadšené čtenáře ve stále více zemích.
Les je pro mnohé z nás vytouženým místem odpočinku. Je synonymem ticha a nedotčené přírody.
Jiří Vácha ve své jedinečné knize shrnuje nejen současnou vědeckou kritiku darwinismu, ale celý problém rozšiřuje ještě o „vědomí“, jako nejspecifičtější vlastnost živých bytostí.
Z této knihy se dozvíme, co všechno už dnes dokážeme vyčíst ze struktury lidských genomů. Jde o podstatu nás samých, o naše předky, o celý náš minulý vývoj a o naši budoucnost – vlastně především o tu.
Svět, jak podrobně dokládá Ridley, je prostoupen nikým neplánovanou a neřízenou evolucí, která je zdrojem a motorem všeho důležitého nejen v přírodě, ale i ve společnosti; nové věci vznikají spontánně, v drobných a postupných přírůstcích.