Toto skvěle napsané poselství je – alespoň pro laika – překvapivé. Učí nás totiž, jak nevnímat les pouze jako dřevorubec. Wohlleben na základě svých mnohaletých lesnických zkušeností tvrdí, že stromy mají paměť, předávají si informace, pociťují bolest, mohou dostat úpal a časem se jim tvoří vrásky. Některé autorovy spekulace jsou pro odborníky až příliš odvážné, ale třeba poskytnou impulsy k dalšímu výzkumu.