Jak se pozná „hodný“ a „zlý“ virus? Proč viry mutují, a můžeme to my, jejich lidští hostitelé, nějak ovlivnit? Jak to, že s počty nakažených se dlouho zdánlivě nic neděje, načež náhle a prudce vyskočí na několikanásobek?
Věděli jste, že sýkory modřinky milují meduňku, protože s její pomocí mohou vyhánět parazity z hnízda? Nebo že mandelinka mátová dokáže spořádat tolik máty, že po ní pak sama voní?
Jiří Vácha ve své jedinečné knize shrnuje nejen současnou vědeckou kritiku darwinismu, ale celý problém rozšiřuje ještě o „vědomí“, jako nejspecifičtější vlastnost živých bytostí.
Z této knihy se dozvíme, co všechno už dnes dokážeme vyčíst ze struktury lidských genomů. Jde o podstatu nás samých, o naše předky, o celý náš minulý vývoj a o naši budoucnost – vlastně především o tu.
Svět, jak podrobně dokládá Ridley, je prostoupen nikým neplánovanou a neřízenou evolucí, která je zdrojem a motorem všeho důležitého nejen v přírodě, ale i ve společnosti; nové věci vznikají spontánně, v drobných a postupných přírůstcích.
